loading
  • Kumulovaná výše odchytů:
  • nízká
  • střední
  • vysoká
  • 1 počet míst v okrese

Vyhodnocení průběhu rojení l. smrkového - červen 2017

Průběžné výsledky vyhodnocení dat z aplikace KŮROVCOVÉ INFO: ke konci června bylo vytvořeno pro hodnocení l. smrkového 451 odchytových míst, a to z většiny okresů v ČR. Do databáze bylo v té době vloženo přes 3 200 odchytů.
 
více

Průběh rojení

V rámci České republiky bylo sledování rojení zahájeno ve 14. týdnu (3.–9. 4.), kdy byly v nadmořských výškách 200–399 m zaznamenány již relativně vysoké odchyty. Až do 18. týdne (1. –7. 5.) byly odchyty i v těchto nadmořských výškách v důsledku ochlazení zanedbatelné. Teprve v 19. týdnu došlo opět k nárůstu zachycených jedinců, a to i ve vyšších nadmořských výškách (zhruba do 699 m), a pokračovalo až do 22. týdne (29. 5. – 4. 6.). V nadmořských výškách nad 800 m kulminovalo rojení ve 21. –22. týdnu (22. 5. – 4. 6.). Poté došlo k všeobecnému poklesu, přičemž z výkyvů v odchytech lze usuzovat na sesterské rojení ve 24. a 25. týdnu (12.–25. 6.).

Výše odchytů

Průměrná výše odchytů na odchytové místo se ve 14. týdnu pohybovala kolem 500 jedinců, i když pouze v těch nejnižších polohách. Poté došlo k prudkému poklesu na cca 100 jedinců a v 19. týdnu došlo opět k navýšení průměrných odchytů na stejnou úroveň jako ve 14. týdnu. Následně se průměrné odchyty pohybovaly ve výši přibližně 1 000 jedinců s maximem přes 2 500 jedinců, překvapivě ve vysoké nadmořské výšce (nad 1 100 m).

Průběh rojení v ČR dle nadmořských výšek

KI_graf 1

Průměrné odchyty dle nadmořských výšek v rámci jednotlivých týdnů

KI_graf 2

 

Regionální rozdíly

Na území hlavního města Prahy byly první odchyty zaznamenány v 18. týdnu, vrchol rojení byl ve 20. týdnu a po následujícím prudkém poklesu došlo ve 24. týdnu opět k mírnému nárůstu.
V Jihočeském kraji bylo v 19. týdnu zaznamenáno nejsilnější rojení v nadmořské výšce 500–599 m s druhým vrcholem ve 24. týdnu. Ve 20. týdnu pak vrcholilo rojení ve většině sledovaných nadmořských výškách, v nadmořské výšce 800–899 m to bylo až ve 22. týdnu a v nadmořské výšce 300–399 m překvapivě až ve 25. týdnu.
V Jihomoravském kraji došlo ke kulminaci průběhu rojení ve sledovaných nadmořských výškách ve 20. týdnu, v nadmořských výškách 500–699 m s posunem 1–2 týdny. V nadmořské výšce 200–299 m došlo k druhému vrcholu ve 24. týdnu.
V Karlovarském kraji byla výrazná kulminace pouze v nadmořské výšce 500–599 m, a to ve 21. týdnu. V ostatních sledovaných nadmořských výškách probíhalo rojení ve 21.–25. týdnu, bez výrazného vrcholu, s dočasnými propady.
Královéhradecký kraj vykazuje specifický průběh rojení. V nadmořské výšce 200–299 m byly zaznamenány tři vyrovnané vrcholy rojení, a to ve 20., 23. a 25. týdnu. V nadmořské výšce 300–399 m byl vrchol rojení ve 20. týdnu a v nadmořské výšce 800–899 m ve 22. a 25. týdnu. Ostatní sledování nebyla kontinuální, takže do hodnocení nebyla zahrnuta.
V Libereckém kraji došlo ke kulminaci rojení ve 20.–22. týdnu, nadmořská výška zde nehrála příliš významnou roli.
V Moravskoslezském kraji, který patří mezi nejohroženější, došlo k nástupu rojení ve 20. týdnu s kulminací mezi 21.–23. týdnem, více méně bez ohledu na nadmořskou výšku.
V Olomouckém kraji byl začátek rojení v nejnižších polohách zaznamenán již ve 14. týdnu, po poklesu v důsledku ochlazení rojení pokračovalo od 19. týdne, a to až do současnosti, s výkyvy dle různých nadmořských výšek, přičemž nejvyšší odchyty byly zaznamenány např. až ve 24. týdnu; chybělo zde výrazné první rojení. Pouze v nadmořských výškách nad 800 m byla výrazná kulminace ve 22. týdnu.
Průběh rojení v Pardubickém kraji je relativně nevyrovnaný. K nástupu rojení došlo ve 20. týdnu s kulminací ve 21. týdnu. Ve 22. týdnu došlo k poklesu a následně ve 23. týdnu opět k nárůstu. Rozdíly však nejsou příliš výrazné.
V Plzeňském kraji rojení začalo až ve 20. týdnu, přičemž byly zaznamenány značné rozdíly dle nadmořských výšek, které nebyly zcela logické. V nižších polohách proběhlo rojení mezi 20. a 22. týdnem s různými výkyvy a časovými posuny. Přitom v nadmořské výšce 700–799 m byl vrchol rojení zaznamenán ve 20. týdnu a v nadmořské výšce 1 000–1 100 m ve 21. týdnu. V nadmořské výšce 900–999 m bylo vrcholu dosaženo ve 24. týdnu.
Ve Středočeském kraji probíhalo rojení mezi 19.–23. týdnem, většinou odpovídal posun zvýšené nadmořské výšce, v některých případech se objevil i druhý vrchol s odstupem dvou týdnů.
V Ústeckém kraji došlo ve většině nadmořských výšek k vrcholu rojení ve 21. týdnu, v nadmořské výšce nad 1 000 m pak až ve 22. týdnu. Atypicky se projevily nadmořské výšky 300–399 m, kde byl vrchol ve 23. týdnu (začátek odběrů byl ale až v 17. týdnu), a 400–499 m, kde byl vrchol ve 25. týdnu, a překonal tak i 21. týden.
Průběh rojení v Kraji Vysočina je značně rozkolísaný. První vrchol rojení byl v 19. a 20 týdnu a druhý ve 22. týdnu. V nadmořské výšce 800–899 m pak byl vrchol až v 26. týdnu.
Ve Zlínském kraji proběhlo rojení ve 20. týdnu, v nadmořských výškách nad 600 m pak ve 21. týdnu. Ve 23. týdnu byl další, i když nižší vrchol, zřejmě sesterské rojení. Ve 25. týdnu došlo k dalšímu nárůstu odchytů v nejnižších nadmořských výškách.

Závěrem

Náznak prvního rojení nastal již počátkem dubna. Ochlazení pak průběh rojení zpomalilo, takže ve srovnání s posledními roky vlastní rojení začalo dost pozdě, až po 15. květnu, a v nejvyšších nadmořských výškách končilo až začátkem června. V polovině června bylo zaznamenáno výraznější sesterské rojení.

 


méně

Přehled škodlivých činitelů v roce 2016

Pracovníci LOS shrnuli údaje o stavu škodlivých činitelů za rok 2016 a podle jejich odhadů ani letos nebude situace v lesích Česka moc příznivá.
 
více

Výše nahodilých těžeb přepočtených na celorepublikové měřítko dosáhla v roce 2016 hodnoty přibližně 8,5 mil. m3, a byla tedy o cca 1,5 mil. m3 vyšší ve srovnání s rokem předchozím. Nahodilé těžby reprezentovaly více než polovinu těžeb celkových, což představuje nejhorší stav od kalamitních let 2006–2008.

Více informací ke statstikám za rok 2016, co se týče kůrovcové kalamity a kůrovcových těžeb, najdete například zde.

Podrobnou analýzu škodlivých činitelů za rok 2016 najdete v článku z Lesnické práce 6/2017, ke stažení zde.

Mapa_kurovci


méně

Pilotní projekt sledování závislosti výše odchytů na teplotě se rozbíhá

Na některých odchytových místech KŮROVCOVÉHO INFA se postupně rozbíhá sledování závislosti intenzity rojení na průběhu teplot pomocí dataloggerů.
 
více

V rámci letošního pilotního projektu instalují vybraní respondenti poblíž sledovaných lapačů registrovaných do KŮROVCOVÉHO INFA během druhé poloviny května dataloggery, zaznamenávající každou hodinu aktuální teplotu na lokalitě. Data se v několikadenních intervalech stahují pomocí mobilních telefonů a následně se průměrné teploty ukládají do grafu, který najdete pod grafem průběhu rojení v detailu odchytových míst. Data by měla sloužit k potvrzení závislosti intenzity rojení na průběhu teplot.

Tato místa jsou v mapě označena ikonkou teploměru.

V dalším roce by měl být počet dataloggerů navýšen tak, aby měla data co největší vypovídající hodnotu.

Všem ochotným respondentům děkujeme za zapojení!

Logger_maly


méně

Rojení kůrovců už začalo v celé republice

Jaro je v plném proudu a po jeho chladném začátku, které nahrálo do karet lesníkům v celé zemi, už se kůrovci začali rojit.
 
více

Náběh začátku rojení je vidět na stoupajících počtech i výších vložených odchytů. Letos je to ale téměř o měsíc později než loni a dává to společně s relativně chladnou a vlhkou zimou optimistický předpoklad, že by letos mohly proběhnout na většině území pouze dva cykly rojení.

Podle vašich vkládaných odchytů je patrné, že rojení l. smrkového už probíhá v celé republice, na některých místech dokonce už dosáhlo vysoké míry kumulovaných odchytů (červená kolečka). Žloutnout (střední míra kumulovaného odchytu - žlutá kolečka) nám začínají například okresy na Šumavě a v kritické oblasti severovýchodní Moravy.

U l. severského, u kterého je registrováno méně odchytových míst, už bylo vysokých hodnot kumulovaného odchytu dosaženo ve značné části moravských okresů.

Dosavadní průběh rojení podle nadmořských výšek

PRSC vyhodnoceni 5_2017

 


méně

Partneři projektu

  • Pod záštitou ministra zemědělství Mariana JurečkyLogo_MZe_upr
  • Hlavní partner projektuvls
  •   LCR logo
  •   CM_logo
  •   APHA_logo
  •   Logo_pefc_KI            
dot