Letošní rok byl v mnoha ohledech z pohledu kůrovcové situace mimořádný, a to jak z hlediska rozsahu napadení lesů kůrovci, tak z hlediska průběhu jejich vývoje. Podle údajů ČHMÚ bylo období letošního ledna až září nejteplejší od začátku sledování. Průměrné teploty dle ČHMÚ za období duben až říjen byly proti dlouhodobému normálu vyšší o 3 °C a srážky v tomto období činily pouze 65 % dlouhodobého normálu. Extrémní sucho v současné době výrazně snižuje vitalitu porostů a tím jejich obranyschopnost proti náletu lýkožrouta smrkového.

Základní údaje

Celkem bylo u lýkožrouta smrkového sledováno 387 odchytových míst v 70 okresech v nadmořských výškách od 100 do 1 200 m. Počty odchytových míst v jednotlivých krajích a nadmořských výškách kolísaly, avšak přesto vedly, stejně jako v minulých letech, ke zmapování průběhu rojení. Je škoda, že nebyl zachycen začátek rojení, který přišel dříve, než jsme očekávali, a zároveň že nebylo na zhruba polovině lokalit dokončeno sledování až do konce rojení, což výsledky do jisté míry ovlivnilo. I letos se ukázalo, a to dokonce výrazněji, že zkrácení dne zcela nezastaví letovou aktivitu lýkožrouta smrkového.

Průběh rojení – celostátní úroveň

První rojení

Ojediněle byl zaznamenán let lýkožrouta smrkového již v posledním březnovém týdnu, avšak vlastní začátek rojení proběhl teprve v 15. týdnu, ve vyšších nadmořských výškách (od 600 m n. m.) pak s mírným posunem od 16. do 18. týdne, a to zhruba po 200 m. Obvykle trvalo dva, maximálně tři týdny. Na některých lokalitách se objevilo s odstupem zhruba 14 dnů mírné sesterské rojení. Lze konstatovat, že tato situace byla podobná předchozím rokům 2016 a 2017.

Druhé rojení

Druhé rojení nastalo zhruba po sedmi týdnech, ve 22. týdnu, a to více méně bez ohledu na nadmořskou výšku. Atypické bylo, že v některých nadmořských výškách, zejména vyšších, bylo intenzivnější než první rojení. V nadmořské výšce nad 1 200 m započalo druhé rojení až ve 25. týdnu. V tomto týdnu došlo v nadmořské výšce do 200 m k intenzivnímu sesterskému přerojování, které se s menší intenzitou projevilo i v dalších nadmořských výškách (kolem 28. týdne). Vývoj této generace trval často pouze pět týdnů.

Třetí rojení

Začátek třetího rojení lze situovat do 28. týdne (mohlo jít i o intenzivní sesterské rojení, jak vyplývá z hodnocení jednotlivých krajů), přičemž rozptyl začátku nebyl závislý již pouze na nadmořské výšce, ale zřejmě i na dalších faktorech (expozice, oslunění, z jakého cyklu generace pochází – hlavní rojení, sesterské přerojování apod.). Intenzivně třetí rojení pokračovalo až do 32. týdne. I zde lze konstatovat, že vývoj trval zhruba pět týdnů. Překvapivé je, že rychlost vývoje nebyla příliš ovlivněna nadmořskou výškou, zde se projevil spíše jistý časový posun s ohledem na počátek celého cyklu. V předchozích letech bylo slabé třetí rojení zaznamenáno až na přelomu srpna a září, jde tedy o značný posun.

V 37. až 39. týdnu se opět projevila mírně zvýšená letová aktivita l. smrkového, ovšem výrazně nižší než v celém zbývajícím období. Mohlo to být chápáno jako začátek čtvrtého rojení, které se dosud na území ČR nikdy nevyskytlo (většinou nedošlo ani k dokončení vývoje třetí generace, ta se pod kůrou dovyvinula až před jarním rojením). Podle terénních šetření sice docházelo k výletu brouků a následnému náletu na stromy, avšak pouze za účelem provedení úživného žíru nebo zazimování. Nedošlo tedy k zakládání další, již čtvrté generace (kladení vajíček bylo zaznamenáno pouze na několika stromech, mohlo však jít např. o pozdní sesterské přerojování).

Průběh rojení u l. severského a l. lesklého byl průběhu rojení l. smrkového velmi podobný, pouze s drobnými odchylkami.
Průměrná výše odchytů, ze kterých se provádí hodnocení, kolísala podle období a nadmořských výšek, ale většinou se pohybovala v rozmezí 500–2 000 jedinců, mimo hlavní období dosahovala pouze několika stovek (avšak pod 500 jedinců) a i se stoupající nadmořskou výškou průměrná výše odchytů většinou klesala.

Průběh rojení – krajská úroveň

Jihočeský kraj

V Jihočeském kraji je začátek rojení posunut do 16. a 17. týdne, protože bylo sledování prováděno až ve středních a vyšších nadmořských výškách (hodnocení od 400 m n. m. do 1 200 m n. m.). Druhé rojení kulminovalo ve 22. týdnu (sesterské pak proběhlo zřejmě ve 24. týdnu). Druhé rojení bylo zhruba stejně intenzivní jako první. Třetí rojení započalo ve 28. týdnu a ve vyšších nadmořských výškách kulminovalo až kolem 31. týdne. Zde se v 37. až 39. týdnu projevila zvýšená letová aktivita, což mohly být dozvuky sesterského rojení po druhé generaci.

Průměrná výše odchytů byla vysoká, v první polovině vegetačního období v nižších nadmořských výškách překračovala hodnotu 3 000 jedinců, ale velmi často i mimo toto období a ve vyšších nadmořských výškách překračovala 1 000 zachycených jedinců.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji byla odchytová místa především v nižších polohách (do 600 m n. m.), ve vyšších polohách (do 800 m n. m.) byly údaje nekontinuální a vyhodnocení je tím zatíženo chybou. První rojení proběhlo v 16. a 17. týdnu, ve 23. týdnu proběhlo druhé rojení a třetí pak ve 28.–30. týdnu (již bylo rozvleklejší). Mezitím se objevily náznaky sesterského přerojování. K navýšení letové aktivity došlo ještě ve 34. týdnu, od té doby byly odchyty prakticky nulové.
Průměrná výše odchytů, ze kterých bylo hodnocení provedeno, se pohybovala nejčastěji v rozpětí 500–1 000 jedinců, pouze zcela ojediněle překročila 2 000 jedinců.

Karlovarský kraj

V tomto kraji bylo sledování v rozmezí nadmořských výšek 400–1 000 m. První rojení nebylo zachyceno, sledování bylo zahájeno až v 17. týdnu. Stejně jako jinde bylo druhé rojení evidováno ve 22.–26. týdnu, ale nebylo příliš výrazné. K třetímu rojení došlo ve 26.–29. týdnu (ve výškách zhruba do 500–600 m n. m.), v nejvyšších polohách (nad 700 m n. m.) pak až ve 31.–32. týdnu. Rozdíly v tomto kraji nejsou příliš výrazné, těžko lze oddělit vlastní rojení od sesterských s ohledem na možné posuny v souvislosti s expozici apod.
Údaje pochází z relativně nízkých odchytů, nepřesahujících 500 jedinců (až na jednu výjimku).

Královéhradecký kraj

Také v Královéhradeckém kraji nebyl zachycen začátek rojení. Z údajů vyplývá, že proběhl až v 17. týdnu, byly zde ale nakumulovány odchyty minimálně z předchozího týdne, možná dvou (lapače byly zřejmě již nainstalovány). Druhé rojení kulminovalo ve 22. týdnu a třetí v 30.–32. týdnu. Sledování proběhlo v nadmořských výškách 200–900 m a nebylo vždy kontinuální.
Část odchytů se pohybovala ve výši kolem 1 000 jedinců, ale většinou to byly pouze stovky zachycených brouků. Pouze v jednom případě dosáhl průměrný odchyt téměř 4 000 jedinců (v rámci druhého rojení). Mírné odchyty byly zaznamenány ještě v 37. týdnu.

Liberecký kraj

Hodnocení probíhalo v nadmořských výškách 300–1 000 m. Začátek rojení byl zaznamenán v 17.–18. týdnu, i když mohlo jít již o sesterské přerojování (sledování bylo zahájeno v 16. týdnu). V nejvyšších nadmořských výškách (nad 900 m) byl začátek až v 19. týdnu. Druhé rojení proběhlo ve 22.–24. týdnu a třetí ve 28.–30. týdnu (zde se však jistě projevilo částečně i sesterské přerojování, minimálně na počátku této zvýšené amplitudy). Další vrchol byl v 32.–35. týdnu, kde se opět zřejmě potkalo sesterské přerojování s třetím rojením. Bohužel ne všechna sledování jsou kontinuální. Vyšší odchyty byly zaznamenány ještě v 36. týdnu.
Výše odchytů nepřekročila s jedinou výjimkou 500 brouků.

Moravskoslezský kraj

V Moravskoslezském kraji probíhalo sledování průběhu rojení od 200 do 1 100 m n. m. První rojení proběhlo v 16. a 17. týdnu, následovalo sesterské přerojování. Druhé rojení kulminovalo již ve 22. týdnu, přičemž ve 25. týdnu bylo zaznamenáno intenzivní sesterské přerojování. Třetí rojení lze z průběhu odchytů datovat do 29.–31. týdne. Odchyty, i když nižší, pokračovaly až do 39. týdne. Mohlo jít o sesterské přerojování i následné vyrojování dokončené třetí generace za účelem zazimování nebo provádění úživného žíru. Kladení vajíček jako základ čtvrté generace nebylo pozorováno.
Průměrné odchyty dosahovaly cca 1 000 jedinců, v průběhu prvního a druhého rojení až 5 000 jedinců. Od 30. týdne to bylo přibližně 100 jedinců s klesající tendencí.

Olomoucký kraj

Sledování zde bylo prováděno od 200 do 1 300 m n. m. První rojení začalo již v 13. týdnu, následně bylo průběhem počasí zabrzděno a opět kulminovalo v 16. týdnu (se sesterským přerojováním v 18. a 19. týdnu). Druhé rojení proběhlo ve 22. týdnu s relativně intenzivním sesterským rojením ve 25. až 27. týdnu. Třetí rojení pak proběhlo zřejmě v 30.–32. týdnu, zde se již opět mísily různé generace z hlavního rojení, ze sesterských přerojování a posunu v rychlosti vývoje kvůli expozici apod. Je to patrné i z toho, že relativně vysoké odchyty byly zaznamenány i v 35.–38. týdnu.

Průměrné odchyty zde často překračovaly 2 000 jedinců, ojediněle i přes tuto hranici, a to až do 6 000 nebo i více. Ke konci vegetační doby to byly již pouze stovky.

Pardubický kraj

Sledování probíhalo v Pardubickém kraji v nadmořských výškách 300–900 m. I zde došlo k začátku prvního rojení již v 13. týdnu, ale pouze v nadmořské výšce do 400 m. Kulminovalo pak až v 16. a 17. týdnu, v nejvyšších polohách až v 18. týdnu. Druhé rojení započalo ve 22. týdnu, kdy i kulminovalo, sesterské rojení pak proběhlo ve 25. a 26. týdnu. Třetí rojení proběhlo z větší části ve 29.–31. týdnu, s dalším navýšením odchytů ve 33. týdnu.
Průměrné odchyty se pohybovaly nejčastěji v rozmezí 500–1 000 jedinců, vyšší počty byly zaznamenány na počátku letové aktivity, nižší pak na konci letové aktivity l. smrkového.

Plzeňský kraj

Také v Plzeňském kraji, kde sledování probíhalo v rozpětí nadmořských výšek 300–1 200 m, byla zaznamenána tři rojení, která si navzájem byla svou výší velmi podobná. První rojení bylo zaznamenáno v 16.–18. týdnu (v nejvyšších polohách až v 19. týdnu. Druhé rojení se na většině území objevilo ve 22.–24. týdnu a třetí započalo ve 28. týdnu s posunem až do 30.–31. týdne, s ohledem na již výše uvedené skutečnosti. Letová aktivita byla zaznamenávána až do 34. týdne.

Průměrné odchyty se pohybovaly nejčastěji kolem 1 000 jedinců (v první polovině letové aktivity a do 500 jedinců (v druhé polovině letové aktivity), avšak s častými výkyvy zejména směrem nahoru.

Středočeský kraj a hlavní město Praha

Hodnocena byla data z výšek v rozsahu 100–900 m n. m., ale zejména v nejnižších polohách jsou tato data těžko „interpretovatelná". První rojení v této oblasti kulminovalo v 16.–17. týdnu (sesterské rojení proběhlo v 18. a 19. týdnu). Druhé rojení proběhlo ve 22. a 23. týdnu (sesterské ve 26. týdnu) a třetí rojení bylo zaznamenáno ve 29. a 30. týdnu (ve vyšších polohách až v 32. týdnu). Zvýšená letová aktivita byla zjištěna i v 36.–38. týdnu, a to především ve středních a vyšších polohách, takže mohlo jít ještě o sesterské přerojování nebo již o přípravu na zimování.
Průměrná výše odchytu přesahovala v hlavním období letové aktivity 1 000 jedinců a dosahovala až k 3 000 jedinců (ke konci letové aktivity to bylo jen několik set).

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji probíhalo sledování v rozpětí nadmořských výšek 100–1 000 m. Začátek rojení nebyl zřejmě zachycen, sledování bylo zahájeno až v 15. týdnu. V 17.–19. týdnu proběhlo zřejmě intenzivní sesterské přerojování. Ve 21. a 22. týdnu proběhlo druhé rojení a třetí kulminovalo v 30. týdnu.

Odchyty byly většinou nízké, pouze výjimečně překročily 500 jedinců.

Kraj Vysočina

V Kraji Vysočina sledování probíhalo v nadmořských výškách od 300 do 800 m. Sledování bylo zahájeno ve 14. týdnu. Odchyty byly relativně vysoké po celé sledované období, do jisté míry lze konstatovat, že zde bylo rojení prakticky kontinuální. První zvýšení bylo zaznamenáno v 15.–17. týdnu, což bylo zřejmě první rojení a částečně zřejmě i sesterské přerojování. Druhé rojení proběhlo mezi 22.–24. týdnem se silným sesterským přerojováním ve 28. týdnu. Třetí rojení pak proběhlo v 31.–32. týdnu.

Odchyty byly značně rozkolísané, od několika set do téměř 5 000 jedinců, nejčastěji se pohybovaly v rozmezí 1–2 tisíce.

Zlínský kraj

Ve Zlínském kraji proběhlo sledování v nadmořských výškách 200–800 m. Zahájeno bylo až v 16. týdnu, takže se zřejmě nepodařilo zachytit první rojení. Zvýšené odchyty byly zaznamenány v 17.–19. týdnu, a to především v nejnižších nadmořských výškách, což mohlo být pravděpodobně sesterské rojení. Druhé rojení proběhlo ve 23.–25. týdnu s intenzivním sesterským rojením ve 28. týdnu. Třetí rojení proběhlo v rozpětí 30.–33. týdne.
Průměrná výše odchytů se zhruba v polovině odběrů pohybovala v rozmezí 1 000–1 500 jedinců, ve druhé polovině do 1 000 jedinců.

Závěry

Letošní rok byl v mnoha aspektech atypický. První rojení začalo na některých lokalitách v nižších polohách již na přelomu března a dubna. Chladné počasí jej však přerušilo, a tak na většině území začalo až v polovině dubna. Vývoj lýkožrouta trval přibližně sedm týdnů.
Druhé rojení na většině území kulminovalo ve 22. týdnu, tj. na přelomu května a června. Vývoj této generace byl kratší, trval cca pět týdnů.
Třetí rojení započalo na většině území kolem 30.–32. týdne. Je otázkou, zda zvýšené odchyty ve 28. týdnu (na řadě lokalit) byly již začátkem třetího rojení, nebo velmi intenzivním sesterským rojením.

Ke konci letové aktivity je přehled o rojeních částečně nepřehledný kvůli různým faktorům.
Zaznamenáno bylo i čtvrté rojení v první polovině září, ovšem již nedocházelo ke kladení vajíček, ale pouze k náletu za účelem zralostního žíru či zazimování. I takto je tato situace atypická, podobná situace dosud nebyla na našem území zaznamenána.

Je zajímavé, že zejména ve druhém a třetím rojení byly do jisté míry setřeny rozdíly mezi nadmořskými výškami. V některých krajích, zejména těch nejvíce postižených, byla překvapivě situace v průběhu rojení méně přehledná než jinde, což poukazuje na složitost celé situace a potřebnost dostatečného počtu dat, aby bylo možné je náležitě vyhodnotit.

Je škoda, že část respondentů ukončila sledování již koncem srpna, kvůli čemuž jsou údaje o aktivitě v září méně vypovídající.
Zcela na závěr je nutné konstatovat, že průběh rojení bude mít značný vliv i na kůrovcovou situaci. Zmnožení počtu generací vedlo k nárůstu populace, v průběhu roku odumřelo více stromů, na kterých se vyvinulo větší množství brouků, a tak je v porostech větší zásoba brouků pro příští rok. Urychlení vývoje zkrátilo čas od nalezení napadeného stromu po jeho asanaci, takže v mnoha případech se asanace nestihla včas a docházelo k dalšímu nárůstu populace a napadání dalších stromů. To vše bude mít vliv na intenzitu jarního rojení. V průběhu následujícího období (listopad–březen) můžeme tyto negativní důsledky částečně eliminovat, jestliže budeme v maximální míře vyhledávat a těžit napadené stromy (nesmí však zůstat v lese nebo jeho blízkosti bez asanace, přičemž chemická asanace v tomto období je bezpředmětná). Jedině tímto můžeme nepříznivý vliv průběhu rojení s ohledem na napadení porostů v roce 2019 částečně obrátit v náš prospěch.

Autoři:
Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., Ing. Marie Zahradníková
LOS VÚLHM, v. v. i.
E-mail: zahradnik@vulhm.cz

Ing. Jan příhoda, Ing. Tereza Malčánková
Lesnická práce s.r.o.
E-mail: kontakt@kurovcoveinfo.cz

Otázce zastoupení jednotlivých druhů kůrovců (dříve kůrovcovitých, vzhledem k jejich samostatnému postavení) se věnovala pozornost při vzniku kalamity prakticky vždy, neboť účinné způsoby tlumení gradace jsou u každého druhu poněkud jiné, podobně jako je vzájemně odlišná jejich životní strategie, resp. celá jejich biologie. V posledním období se oproti stavu v minulosti situace dále zkomplikovala, neboť u nás došlo na většině území k expanzivnímu šíření lýkožrouta severského, který se dle dostupných poznatků původně sporadicky vyskytoval pouze na severovýchodě Česka, především v tzv. slezské nížině, kde se později silně rozšířil a začal významně škodit (pro bližší informace lze odkázat především na práce R. Mrkvy). Postup jeho šíření ze slezského „epicentra" je poměrně dobře zdokumentován také prostřednictvím tzv. feromonového monitoringu Lesní ochranné služby, jehož výsledky jsou dlouhodobě publikovány, mimo jiné také v Lesnické práci.

Role lýkožrouta severského
Je nesporné, že během 90. let minulého století došlo k postupnému rozšíření tohoto druhu v nižších polohách celého Slezska a severní a střední Moravy, přičemž zde byl při kontrolách nalézán na napadené hmotě ve velmi významném rozsahu. Lze dokonce uvažovat v tom smyslu, že v předmětné oblasti to byl právě lýkožrout severský, který v suchem oslabených smrkových porostech způsobil jakousi „primární korozi" a predisponoval je tak k následnému poškození větrem a v druhém sledu nastupujícím lýkožroutem smrkovým. Oba druhy se přitom ekologicky vzájemně „dobře doplňují" a v normálních podmínkách si troficky i topicky příliš nekonkurují (lýkožrout smrkový primárně napadá kmenové partie silnějších dimenzí, lýkožrout severský přednostně kolonizuje korunovou část stromů). Komplikovanost ochrany a obrany před tímto lýkožroutem přispívala k nárůstu jeho početnosti zejména v období mimo kůrovcovou kalamitu, kdy se běžně používanými obrannými opatřeními za spolupůsobení příznivých povětrnostních vlivů dařilo ještě úspěšně tlumit rozvoj lýkožrouta smrkového.
Podobnou roli zřejmě tento druh v nedávné minulosti sehrál také v případě počínajícího rozvoje kůrovcové kalamity v prostoru Drahanské vrchoviny a jihovýchodních (spíše pahorkatinných) částí Českomoravské vrchoviny, což bylo také prokázáno jeho četným výskytem na kalamitní hmotě při kontrolách LOS v těchto oblastech. Na některých dílčích lokalitách zde dokonce přitom prakticky dominoval a obsazoval i spodní partie kmenů. Na jiných místech Česka (především v oblasti Čech) však podobná „role" zatím prokázána nebyla.

 Koruny smrků napadené lýkožroutem severským (Morava, Drahanská vrchovina, červenec 2018). Archiv VÚLHM.

Dominantní význam lýkožrouta smrkového
V současnosti v Česku obecně platí, že obrovská kalamita ve smrkových porostech, která se rozvíjí prakticky po celém státě, je kromě zmíněných výjimek dominantně způsobena katastrofálním přemnožením lýkožrouta smrkového. V letech 2017 a 2018 nelze rovněž hovořit ani o větším významu lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), vzhledem k panujícímu suchu však není možno vyloučit, že jeho význam v budoucím roce prudce naroste. Poslední lesnicky významnější „smrkový" druh, lýkožrout menší (Ips amitinus), dokonce zjevně ustupuje a jeho výskyt je nižší i v horských oblastech.
Klíčový význam lýkožrouta smrkového je patrný nejenom při kontrolách vytěžené kalamitní hmoty v porostech či na skládkách (kde zcela převažuje, často v podobě „monocenózy"), ale je zřejmý také podle obrazu poškození smrčin, což je bohužel velmi snadné pozorovat, vzhledem k obrovskému množství stojících napadených (a zpravidla i opuštěných) stromů v lesních porostech, ať již prostřednictvím tzv. rekognoskačních letů, nebo při pozemních „okulárních" šetřeních. Kůrovcové stromy a souše se nalézají v typických kompaktních ohniscích či stále častěji také v souvislých ohraničených plochách velkého rozsahu, není přítomen „difuzní" charakter napadení, typický pro dominantní výskyt lýkožrouta severského. Tím samozřejmě není řečeno, že na kalamitní hmotě, zejména pak v prostoru Moravy a Slezska, není možné lýkožrouta severského dnes najít. Není však většinou dominantní a na mnoha místech dokonce ve srovnání s první polovinou tohoto desetiletí jednoznačně ustupuje. O skutečné dosavadní praktické absenci výskytu na kalamitní hmotě lze hovořit pouze v případě nejzápadnějších částí státu, především Plzeňského a Karlovarského kraje.

Vzhled typického napadení porostní stěny lýkožroutem smrkovým (Morava, Dačicko, červenec 2018). Archiv VÚLHM.

Závěr
Je zcela zřejmé, že současná kůrovcová kalamita (v případě Česka je dnes bohužel na místě hovořit spíše o kůrovcové katastrofě) je způsobena v rozhodující míře gradací lýkožrouta smrkového. Uvedený triviální fakt je potřebné mít na paměti, pokud uvažujeme o příčinách tohoto stavu, stejně jako o možnostech nápravy. Přestože je nesporné, že obrovskou dynamiku přemnožení primárně způsobil nepříznivý chod povětrnostních vlivů, míra zavinění ze strany lidské společnosti prostřednictvím koncepčního i provozního selhání lesního hospodářství je nesmírná (účinná a efektivní ochrana lesa je vždy otázka prevence). Pokud nebude „mobilizační" cestou zjednána maximálním možným způsobem náprava kurzu ve smyslu přísné aplikace dobře známých a minulostí osvědčených způsobů tlumení přemnožení lýkožrouta smrkového (včasná těžba a účinná asanace napadené hmoty u pařezu), je výhled do budoucích let v případě státu s aktuálním zastoupením smrku kolem 50 % zcela tristní, a to v zásadě bez ohledu na vývoj počasí. A veřejnost by o něm měla být pravdivě informována, zejména o jeho hospodářských a environmentálních dopadech (již v letošním roce zřejmě objem vytěžené smrkové kůrovcové hmoty dosáhne v Česku 8–10 mil. m³, celkový objem napadení pak může dosáhnout či překročit roční etát, tj. 15–20 mil. m³ ).

Autoři: Jan Liška, Jan Lubojacký, Miloš Knížek - Lesní ochranná služba VÚLHM, v. v. i.

Princip metody spočívá v naskladnění dříví na netkanou textilii, následném povrchovém ošetření skládky schváleným insekticidem. Poté se skládka netkanou textilií překryje a spojí. V důsledku uzavření dříví pod textilií se významně zvýší účinnost ošetření daná zejména snížením odparem účinné látky, ale i nemožností opustit napadené dříví.

Testování metody proběhlo na skládkách různých velikostí. Pro zakrytí použita netkaná textilie o gramáži 50 g/m² s deklarovanou UV stabilizací, která je určena k zemědělskému použití. Ošetřené dříví bylo ve všech testovaných skládkách silně napadeno kůrovcem. Na žádné skládce nebyl zjištěn pokus o prokousávání fólie a opuštění skládky kůrovci skrze textilii. Pod textilií se nalézali tisíce mrtvých kůrovců, opouštějících ošetřené i neošetřené výřezy. Vyrojující se kůrovci se pokoušeli opět zavrtat pod kůru a velmi rychle hynuli.

Ochrana skládek technologií MERCATA může být v situaci problematického odbytu kůrovcového dříví velmi efektivním nástrojem ochrany lesa. Je velmi jednoduchá, využívá dostupné materiály a lze ji aplikovat téměř bez omezení. Ve srovnání s jinými metodami je také méně nákladná. Odhadované náklady asanace činí 50 Kč/m³ kůrovcového dříví, přičemž lze předpokládat, že s narůstajícím objemem skládky a opakovaným použitím netkané textilie se náklady budou ještě snižovat.

„V současnosti probíhají další testy této metody, ale již nyní lze konstatovat, že metoda je spolehlivá a může významně napomoci v řešení problematiky asanace skládek aktivního kůrovcového dříví, a tedy boji s kůrovcem na celém území naší republiky", říká jeden ze spoluautorů metody Petr Zahradník z Lesní ochranné služby.

Více si o „Ochraně skládek technologií MERCATA" můžete přečíst v článku v LP 7/2017, který tímto poskytujeme ke stažení v elektronické podobě zde.

„Smrky z důvodu sucha ztrácejí svou obranyschopnost a riziko napadení kůrovci kdekoli v porostech stoupá. Proto se lesníci snaží hledat nové metody, jak kůrovcem napadené stromy vyhledávat. Jako perspektivní se jeví využití dronů s instalovanými multispektrálními kamerami,“ říká za KŮROVCOVÉ INFO jeho spoluautor Jan Příhoda.

Ilustrační foto: Společnost SURVIA, s.r.o.

Proto vznikla spolupráce mezi lesníky z projektu KŮROVCOVÉ INFO a společností SURVIA, která v praxi provádí monitoring zdravotního stavu zemědělských plodin. Společnost Survia již dnes dokáže na zemědělských plodinách pomocí multispektrálních kamer hodnotit aktuální stav porostu, (tzn. stav biomasy, úroveň chlorofylu, škody na porostech atd.) výsledkem je aplikační mapa podle které dokáže zemědělec cíleně aplikovat přípravky a hnojiva.

„Vycházejíc z vědeckých studií zaměřených na použití multispektrálních senzorů v lesnictví věříme, že se nám podaří úspěšně detekovat kůrovce v smrku ještě v ranných stádiích napadení. Bezpilotní letadlo osazené multispetrálními senzory se jeví jako několikanásobně levnější a přesnější metoda detekce tohoto hmyzu než klasické pilotované letouny."

Ilustrační foto: Společnost SURVIA, s.r.o.

Smyslem spolupráce je provozní testování těchto metod na lesních porostech se záměrem identifikovat suchem ohrožené (stresované) porosty, které kůrovcům hůře odolávají, ale i vyhledávání napadených stromů v porostech.

Z dosavadních výsledků je patrné, že je možné rozeznat stromy stresované suchem. Včasné identifikování napadených stromů je předmětem analýz získaných dat za delší časové období.

SURVIA, s.r.o.
Společnost SURVIA s.r.o. patří mezi přední společnosti v aplikaci bezpilotních letadel v zemědělství, geodézii a průmyslových aplikací na území České a Slovenské Republiky. Disponuje rozsáhlými zkušenosti jak ve vědě a výzkumu, ale i v praktickém využití. Firma tvoří odborníci z oblasti provozování bezpilotních letadel (disponuje 5 registrovanými letadly a 6 piloty a v průměru ročně realizuje 1000 letových hodin) a odborníci na GIS aplikace v oblasti geodézie, zemědělství a v řadě dalších průmyslových odvětví.