Kontrola a obrana

Kontrola

Kontrola l. smrkového je legislativně založena v rámci § 32 zákona č. 289/1995 Sb. Podrobněji je rozvedena ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 236/2000 Sb., (příloha 2) a dále také v ON 48 1000, a to konkrétně v bodu 3.2.

Při základním stavu se l. smrkový kontroluje především pochůzkami. Doplňkově je možné provádět kontrolu také feromonovými lapači nebo lapáky, obdobně jako při zvýšeném stavu.
Při zvýšeném stavu se odchyt l. smrkového provádí feromonovými lapači nebo lapáky, a to ve všech smrkových porostech starších 60 let se zastoupením smrku alespoň 20 %. Kontrolní opatření instalujeme na nejohroženější místa (osluněné porostní stěny, starší ohniska žíru, paseky po polomech apod.), a to v průměrném počtu minimálně 1 kontrolní opatření na 5 ha. Do jisté míry tato kontrolní opatření plní částečně i úlohu obranných opatření. Při zjištění mimořádných skutečností (nárůst počtu napadených stromů, zvýšení odchytů) je třeba přijmout odpovídající obranná opatření vedoucí k zastavení dalšího nárůstu populace škůdce. Přistupujeme tak k vlastní obraně.

Při kalamitním stavu se o klasické kontrole již nedá prakticky hovořit, všechna opatření jsou brána již jako obranná. Stanovení jejich počtu vychází ze zjištěného stavu, který bude popsán dále.

Ochrana

Potřeba ochrany smrkových porostů proti l. smrkovému je obdobně jako kontrola ukotvena v naší legislativě v rámci § 32 zákona č. 289/1995 Sb. Podrobněji je rozvedena ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb. a v její novelizaci (vyhláška Ministerstva zemědělství č. 236/2000 Sb.) a dále také v ON 48 1000, a to konkrétně v bodech 3.2. (prevence) a 3.3. (obrana).
Efektivní obranná opatření proti l. smrkovému (ale obecně i proti dalším kůrovcům) jsou založena na třech základních principech, zahrnující jak preventivní opatření, tak i kurativní zásahy, tedy vlastní obranu. Jsou to:

  • - včasné zpracování atraktivního dříví vhodného pro vývoj a další namnožení l. smrkového (např. polomy, dříví po těžbě apod - není-li využito jako odchytové zařízení.),
  • - včasné a důsledné vyhledávání napadených stromů a jejich účinná a včasná asanace,
  • - soustředění a hubení l. smrkového v ohniscích žíru a na dalších ohrožených místech (např. lapáky, feromonovými lapači, otrávenými lapáky apod. - vhodné je využití i atraktivních vývratů a zlomů.

Preventivní opatření

Základem prevence je po celý rok důsledně vyhledávat, vyznačovat, evidovat a hlavně včas zpracovávat kůrovcové stromy a další kůrovcové dříví. Dále je nutné včas odstraňovat z lesa veškerý atraktivní materiál, vhodný pro namnožení l. smrkového (polomy, vytěžené dříví, příp. i výrazně fyziologicky oslabené stromy), a to před začátkem rojení l. smrkového (pokud ho nechceme zatraktivnit a použít ho jako součást obranných opatření). Dříví, které z provozních důvodů nelze včas odstranit, je žádoucí začlenit do obranných opatření, tj. využít je jako lapáky nebo otrávené lapáky. Při rozhodnutí o způsobu využití je zároveň nutné myslet na nutnost včasné asanace a rozsah přizpůsobit kapacitám.

Po rozsáhlých větrných nebo sněhových kalamitách je s ohledem na riziko rozšíření l. smrkového vhodnější začít se zpracováním jednotlivých roztroušených polomů (kde hrozí rozptyl l. smrkového na velkých plochách) a postupovat k větším celkům, kde se v případě časové tísně dají snadněji uplatnit asanační metody.

Obranná opatření

Efektivní obranná opatření nutně vycházejí z důsledně prováděných preventivních opatření, zejména pak z včasného a důsledného vyhledávání a následné včasné a účinné asanace veškerého napadeného dříví. Dále jsou k hubení l. smrkového využívány také lapáky, feromonové lapače, otrávené lapáky, příp. i některé další méně tradiční metody.

Při chemické asanaci smějí být použity pouze schválené přípravky uvedené v registru vedeném Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (www.eagri.cz/public/app/eagriapp/POR), z něhož vychází každoročně publikovaný Seznam povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu lesa (dále jen Seznam), sestavovaném pracovníky útvaru LOS Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., který je dostupný na webových stránkách www.vulhm.cz. Tento seznam vychází z výše uvedeného schváleného registru a je rozpracován do jednoduchých technologických postupů pro jednotlivé škůdce nebo jejich skupiny. Při aplikaci přípravků je nutné dodržovat stanovené dávky, termíny a bezpečnostní zásady a postupovat v souladu s platnými etiketami.

Stanovení počtu odchytových zařízení

Odchytovými zařízeními jsou míněny lapáky, feromonové lapače a otrávené lapáky. Jejich účinnost je chápána jako srovnatelná, za dodržení správných technologických postupů.

Počet odchytových zařízení se stanovuje pro každé ohnisko žíru samostatně, v případě ojedinělého výskytu jednotlivých kůrovcových stromů je možné jako ohnisko žíru brát všechny stromy na ploše jednoho hektaru.
Počet odchytových zařízení pro jarní rojení (I. série) je stanoven podle kalamitního základu (období od 1.8. do 31.3., resp. do jarního rojení) a rovná se početně ekvivalentu 1/8 objemu včas zpracovaného kůrovcového dříví (veškeré dříví napadené l. smrkovým – stojící stromy, lapáky, skládky, polomy). K takto stanovenému počtu se přidá jedno odchytové zařízení na každý započatý 1 m3 kůrovcového dříví lýkožroutem čerstvě částečně nebo zcela opuštěného.

Při stanovení počtu odchytových zařízení pro letní rojení (II. rojení) se vychází ze stupně napadení, resp. stupně odchytu. Konkrétní postup je uveden v následující tabulce:

Stupeň napadení, stupeň odchytu Lapák – počet závrtů na 1 dm2 Feromonový lapač, otrávený lapák – počet odchycených lýkožroutů Opatření
slabý < 0,5  > 1 000  odchytová zařízení se mohou přemístit na vhodnější lokalitu
střední 0,5 – 1,0  1000 - 4000  počet odchytových zařízení se nemění
silný > 1,0  > 4000  počet odchytových zařízení se přiměřeně zvyšuje

 

Jestliže hrozí nebezpečí založení další generace (III. rojení) postupuje se při stanovení počtu odchytových zařízení obdobně jako v případě letního (II. rojení).
V případě, že z prostorových a technických důvodů nelze umístit stanovený počet odchytových zařízení, umístí se v ohnisku jejich maximálně reálný počet. Zde však reálně stoupá riziko napadení blízkých stojících stromů.

Lapáky

lapakLapák je skácený, zdravý, odvětvený smrk nebo jeho část o výčetní tloušťce minimálně 20 cm, atraktivní pro l. smrkového umožňující založení dalšího pokolení. Lapáky se zakrývají po celé délce větvemi, aby se zpomalilo vysychání kůry a prodloužila tak jeho atraktivita. Zejména v horských polohách či při doplňování lapáků v průběhu rojení je možné lapáky pokládat bez odvětvení. V tomto případě je potřeba počítat s nutností odvětvení při asanaci.

Lapáky I. série slouží k zachycení brouků z jarního rojení. Nejvhodnější termín pro jejich přípravu je únor, avšak s ohledem na povětrnostní podmínky, nadmořskou výšku a reliéf terénu (problém se sněhovou pokrývkou) je možné je kácet až do března (počátku rojení).
Lapáky I. série se umisťují na okraje porostů. Z celého počtu se zhruba dvě třetiny umístí na výsluní a zbylá třetina do polostínu (nejlépe umístěné podél porostní stěny). Další lapáky v rámci jednotlivých sériích (dle rojení) se přikacují ihned, jsou-li již položené lapáky plně obsazené, a to v přiměřené výši podle intenzity napadení a jeho časového rozložení. Stále se však započítávají do lapáků I. série. Stupeň napadení lapáku se při kontrole hodnotí v nejvíce napadené části kmene.

Lapáky II. série, určené k zachycení brouků další generace, se připravují přibližně jeden až dva týdny před předpokládaným začátkem letního rojení (zpravidla v červnu nebo počátkem července v závislosti na nadmořské výšce a průběhu počasí). Umisťují se zpravidla do polostínu. Jejich počet vychází ze stupně napadení lapáků I. série (viz výše). V případě přikácení je v lokalitě rozhodující napadení posledního přikáceného lapáku (lapáků).
Lapáky se evidují. Kromě čísla lapáku se zaznamenává místo položení lapáku, datum, data kontrol, datum asanace a stupeň napadení za příslušné období.

Feromonové lapače

lapac_2Feromonový lapač je umělá past sloužící k zachycení dospělců l. smrkového, v níž se k lákání používají feromonové odparníky. Feromonový odparník je zařízení, obsahující příslušné množství agregačního feromonu daného druhu kůrovce, umožňující jeho samovolné uvolňování do ovzduší v množství vhodném pro lákání škůdce po stanovenou dobu. Feromonové odparníky jsou registrovány a jsou uvedeny v Seznamu, včetně stanovené doby účinnosti. V současnosti se používají nárazové feromonové lapače se zhruba stejnou účinností a nepodléhají registraci. Feromonové lapače se instalují, bez ohledu na typ, podle těchto zásad:

- bezpečnostní vzdálenost od nejbližšího stojícího smrku nesmí klesnout pod 10 m a maxilmální vzdálenost by neměla překročit 25 m (horní hranice není závazná, ale se zvětšující se vzdáleností od porostní stěny klesá účinnost)
- feromonový lapač nesmí být zakrytý buření (to platí po celou dobu odchytu)
- účinná plocha nárazových lapačů má být zhruba v prsní výšce
- rozestupy mezi jednotlivými feromonovými lapači jsou zpravidla 20 m, mohou být i menší (např. při kalamitním stavu v rozsáhlých ohniscích žíru apod.), avšak pokles pod 10 m není již zcela efektivní a mělo by k němu dojít pouze zcela výjimečně.

Počty feromonových lapačů se stanovují zvlášť pro jarní a letní rojení, a to dle výše uvedených kritérií. Feromonové lapače se pravidelně kontrolují v intervalu 7 – 10 dní. Při vysokých odchytech ve vrcholu rojení se doporučuje intervaly zkrátit. Při kontrole feromonových lapačů se sleduje i případné napadení okolních stojících stromů. Feromonové lapače se evidují. Kromě čísla lapače se zaznamenávají místo instalace lapače, datum vyvěšení feromonového odparníku, data kontrol s počtem zachycených brouků a stupeň odchytu za příslušné období.

Otrávené lapáky

otaveny_lapakOtráveným lapákem nejčastěji rozumíme polena o délce 1 – 1,5 m sestavená do trojnožek. Může to však být rovněž skácený a odvětvený smrk nebo jeho část (optimální délka 4 m). Musí být celopovrchově ošetřen schváleným insekticidem (všechny insekticidy uvedené v Seznamu pro asanaci kůrovcového dříví) a navnaděn feromonovým odparníkem. U trojnožek jej vyvěšujeme pod vrchol trojnožky, u výřezů a kmenů je umisťujeme přímo na kmen. Nejvyšší odchyty jsou ve vzdálenosti 2 m od feromonového odparníku. Podle toho určujeme počet odparníků na otráveném lapáku. Lapák v celé délce stromu rozhodně nestačí navnadit jediným feromonovým odparníkem, jeho účinnost pak výrazně klesá a neodpovídá jeho potenciálu.

Pro stanovení počtu otrávených lapáků určených k obraně platí obdobné zásady jako při používání feromonových lapačů. Bezpečnostní vzdálenost otráveného lapáku (feromonové návnady) od nejbližšího stojícího smrku je minimálně 6 m. Účinnost otrávených lapáků se kontroluje namátkově podkládáním plachtami s rámem, zamezujícím odfouknutí nebo spláchnutí mrtvých brouků. Zjišťujeme počet uhynulých jedinců a vyhodnocujeme je stejně jako v případě feromonových lapačů. Současně kontrolujeme, zda nedochází k vývoji škůdci pod kůrou.

Funkčnost otrávených lapáků se v průběhu letové aktivity l. smrkového udržuje opakovaným ošetřením insekticidy (zpravidla po 8 týdnech v souladu s pokyny výrobce nebo v případě, že se pod kůrou začnou objevovat živí brouci) a výměnou feromonových odparníků, opět v souladu s pokyny výrobce. Otrávený lapák nesmí být překryt buření.
Otrávené lapáky je vhodné používat zejména v rozsáhlých ohniscích, kde se projevuje jejich výhoda v nevyčerpatelné kapacitě. Jejich využitím tak lze podstatně snížit počet lapáků a tím i těženého dříví.
Otrávené lapáky lze alternativně nahradit trojnožkami s insekticidní sítí Trinet P.

Netradiční metody

Mezi netradiční metody v boji proti l. smrkovému zahrnujeme metodu usměrňování náletu na vybrané okraje smrkových porostů. Metoda se doporučuje používat v následujících případech:

- v porostech, kde je v běžném roce plánována obnovní těžba,
- v porostech s kalamitním stavem l. smrkového, kde by velmi pravděpodobně došlo k napadení porostních stěn i při použití klasických metod,
- v porostech s rozsáhlou živelní kalamitou pro usměrnění náletu v souladu s postupem těžebních prací – brouky zde lákáme na přístupnější lokality.

Základem této metody je zatraktivnění vybraných stojících stromů feromonovými odparníky, které se vyvěsí na 3 – 5 okrajových stromů. Počet uměle založených ohnisek vychází z možného ohrožení porostu, při zohlednění těžebních a asanačních kapacit. Přibližně 2 – 3 týdny po náletu se napadené stromy pokácejí a asanují. Jestliže jsou napadeny pouze stromy s vyvěšenými odparníky, je možné tento postup ukončit. Jestliže jsou napadeny i okolní nenavnaděné stromy, pak je vhodné celý cyklus opakovat. Použití této metody je vázáno na dobrou organizaci práce, aby nedošlo k vylétnutí brouků. Nejvhodnější je uplatnit tuto metodu na začátku jarního rojení v období vrcholného letu, avšak je možné použít v průběhu celé letové aktivity lýkožrouta.
Další netradiční metodou je využití polomového dříví na lapáky, zejména pak rozsáhlých polomů (jednotlivé zlomy či vývraty se takto používají relativně běžně). Jde o to, že v případě nemožnosti zpracování polomů včas upravíme okraje polomů (alespoň částečně odvětvíme) a pak použijeme buď jako lapáky a po náletu asanujeme anebo jako otrávené lapáky. Můžeme tak zabránit (ale nemusíme) nekontrolovanému rozptylu brouka v celém polomu.

Obdobně lze využít i skládky dřeva. Zde je však nutné jednotlivé kmeny ošetřit individuálně před založením skládky a následně zatraktivnit příslušným počtem feromonových odparníků (při použití jako otrávený lapák) anebo po napadení skládku rozvalit a opět uplatnit individuální postřik kmenů (je-li použita jako lapák). Při ošetřování celé skládky zůstávají vnitřky skládek neošetřené, brouci tam však kmeny napadají a přežívají.

Skládky lze preventivně ochránit jejich obalením insekticidní sítí Storanet. Tato metoda lze využít i při asanaci již napadených skládek, příp. lze takto ošetřené skládky použít jako otrávené lapáky, jestliže-je navnadíme feromonovými odparníky.

Při dlouhodobém skladování dříví je možné skládky preventivně ochránit před napadením skrápěním vodou, které spolehlivě zabrání napadení skládky.

Asanace

Asanace kůrovcového dříví, včetně lapáků, se provádí v zásadě dvěma způsoby:

- mechanicky

-  chemicky

Mechanická asanace může být buď strojní (na dřevoskladech nebo mobilními odkorňovači přímo v porostech) nebo ruční škrabáky. V poslední době se využívá hojně i odkorňování pomocí adaptérů na motorovou pilu, což představuje jistou kombinaci mezi ručním a strojním odkorněním. Mechanická asanace se provádí až do stádia larvy, kdy je velmi účinná a efektivní. V pozdějších stádiích je možné ji použít pouze u takového strojního odkornění, kdy dochází současně k rozdrcení jednotlivých vývojových stádií l. smrkového. Rovněž odkorňování adaptéry na motorovou pilu je možné provádět až do doby výletu imág. Dříve doporučované pálení nebo chemická asanace sloupnuté kůry při ručním odkorňování ve stádiu žlutého brouka je možné a účinné pouze za nízkých teplot; jinak nepoškození brouci kůru ihned po odkornění opouštějí. V případě pálení je nutná protipožární prevence.


Chemickou asanaci je možné provádět v libovolném stádiu vývoje l. smrkového. Při správném provedení je vysoce účinná. Přežívají pouze brouci, kteří k opuštění požerků použijí výletový otvor jiného brouka a nejsou tak kontaminováni insekticidem. Současně používané insekticidy nejsou penetrační a projevuje se jejich požerový účinek. Ke kontaminaci a následnému uhynutí dochází právě po pozření kůry ošetřené insekticidem při prokousávání kůrou. Kontaktní účinek se uplatňuje pouze při postřiku, kdy jsou kontaminováni brouci sedící na kmeni. S chemickou asanací se může začít ihned po náletu brouků, aby se zabránilo přerojování samic při zakládání sesterského pokolení. Jsou-li insekticidy použity správně, v souladu se Seznamem a platnými etiketami, jsou účinné po dobu min. 8 týdnů. Postřik se musí provádět na suchou kůru a po postřiku nesmí pršet cca 1 – 2 hodiny, aby došlo k zaschnutí postřikové jíchy.

 

23. 5. 2016

 

dot