Manuál pro monitoring lýkožrouta smrkového

Poskytované informace slouží k monitoringu průběhu rojení lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v různých nadmořských výškách v různých lokalitách České republiky. Výstupem je mapa s lokalizací jednotlivých ploch s informací o kumulované výši odchytu a graf průběhu rojení pro každou lokalitu.

Respondentem se může stát každý, kdo má přístup k odchytům tohoto škůdce do feromonových lapačů. Respondent i jeho, resp. svěřený majetek zůstávají anonymní. Při registraci musí být vyplněny základní údaje (viz přiložená tabulka). Část těchto údajů zůstává nezveřejněna. Do webové aplikace pak v pravidelných intervalech vkládá požadované informace. Respondent může nahlásit i více ploch, avšak nějak odlišných (nadmořská výška, expozice apod.). Není žádoucí, aby respondent hlásil více ploch, prakticky shodných. Specifika se uvedou v kolonce „Poznámka". Zde uvádět např. expozici, umístění do místa polomu, aktivní kůrovcové ohnisko apod. Nemusí být vyplněno.

V rámci státních lesů (LČR, VLS) je možnost vstupu respondentů projednáno s vedením.

Většina údajů se vyplňuje jednorázově při registraci. V případě požadovaných GPS souřadnic nejde o povinnost; v případě potřeby mohou pracovníci LOS tyto souřadnice zaměřit.

Odběry se provádí v intervalu 7-10 dnů. S odběry je vhodné začít tak, aby byl podchycen začátek rojení (doporučený termín zahájení 15. 4.). Na jedné ploše (pasece) může být jeden i více feromonových lapačů (vhodnější je mít skupinku lapačů). Uvádí se průměrný odchyt na jeden feromonový lapač z jedné plochy. V případě nefunkčnosti (poruchy) některého feromonového lapače v rámci jedné plochy se tento feromonový lapač do průměru nezapočítává. Při stanovení výše odchytu kalibrací se používá vztah 1 ml (1cm3) = 35 lýkožroutů smrkových (po odstranění hrubých nečistot).

 

Lýkožrout smrkový - Ips typographus

 

Obecně

Charakteristika škůdce

Brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae) podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae). Dospělec 4-5,5 mm dlouhý, hnědý až černohnědý. Záď krovek zkosená, se čtyřmi páry typicky uspořádaných zubů, matná. Mezirýží na krovkách nejsou tečkovaná. Bez zřetelného pohlavního dimorfismu.
Požerek jednoramenný až tříramenný, matečné chodby jsou rovnoběžné s podélnou osou kmene. Tříramenné požerky převládají v základním stavu (latenci), jednoramenné a dvouramenné převládají ve zvýšeném a kalamitním stavu (progradace, gradace, retrogradace). Matečné chodby jsou 6-12 cm dlouhé, rovné a 3 mm široké. Larvové chodby jsou až 6 cm dlouhé.
Podkorní škůdce. Sekundární a fyziologický škůdce.
Vyskytuje se ve smrkových porostech starších 60 let, v případě gradace i v mladších. Napadá silnější část kmene od basální části až do koruny. Nejslabší část přenechává jiným druhům kůrovců. Původně horský druh, dnes však běžný všude, kde se vyskytuje smrk.

Hostitelská dřevina

Na našem území je hlavní hostitelskou dřevinou smrk ztepilý (Picea abies). Vývoj byl na našem území a v areálu svého rozšíření zjištěn i na dalších druzích, a to na modřínu opadavém (Larix decidua), smrku ajanském (Picea jezoensis), smrku sibiřském (Picea obovata), smrku omorice (Picea omorica), borovici korejské (Pinus koraiensis), borovici kleči (Pinus mugo), borovici sibiřské (Pinus sibirica), borovici lesní (Pinus sylvestris) a borovici pyrenejské (Pinus uncinata).

Rozšíření

S výjimkou Středomoří a Velké Británie celá Evropa, severní Asií zasahuje přes severní Čínu až do Japonska.

Příznaky poškození (diagnostika)

Na stojících stromech se na patě kmene objevují zejména za šupinkami borky jemné rezavé drtinky, patrné i po deštích. Na kmeni se objevují výrony pryskyřice a posléze závrtové otvory. Jehličí mění barvu – přes šedozelenou postupně rezne a opadává. V místě primárního náletu (zpravidla na rozhraní zelených a suchých větví) začíná opadávat kůra (opad mohou urychlit hmyzožraví ptáci, hledající potravu).
Na ležících stromech se objevují hromádky rezavých drtinek pod závrtem; i ty jsou patrné i po deštích. Po sloupnutí kůry se objeví typický požerek.

Životní cyklus

V nižších polohách, přibližně do 700 m n. m. má zpravidla 2 generace do roka, ve vyšších polohách pouze jednu generaci. Za příznivých povětrnostních podmínek (časný nástup jara, teplé a dlouhé léto) mívá o generaci více. První rojení probíhá nejčastěji v druhé polovině dubna (v závislosti na průběhu počasí a nadmořské výšce – v horských oblastech to bývá až o měsíc později, druhé rojení pak koncem června. Případné třetí rojení probíhá koncem srpna. V každém rojení zakládá i sesterské pokolení. Přezimují larvy, kukly nebo dospělci (v závislosti na stavu vývoje v závislosti na průběhu počasí), a to pod kůrou, v opadané kůře nebo v hrabance.
Jako první nalétávají na kmeny samci. Ti začnou produkovat po 1-2 dnech agregační feromon, lákající další samce a následně i samice. Jeden samec má zpravidla 1-3 samice. Samice zakládají i sesterské pokolení na stejném nebo jiném stromu, kde po regeneračním žíru bez dalšího páření, pokračují v kladení. Samice vyklade během svého života 20-100 vajíček, v průměru 50-60. Kladení vajíček trvá zhruba týden. Po 6-18 dnech se z vajíček líhnou larvy, jejich vývoj může trvat 1-7 týdnů, zpravidla 4-5 týdnů. Období kukly trvá zpravidla 8 dnů. Čerstvě vylíhnutí brouci prodělávají zralostní žír, a to nejčastěji na místě svého vylíhnutí, v případě nepříznivých podmínek (např. nedostatek lýka) v náhradním místě. Toto období trvá přibližně 2-3 týdny. Celkový vývoj trvá nejčastěji 6-10 týdnů. Poměr pohlaví vylíhnutých brouků je přibližně 1:1.

Hospodářský význam

Lýkožrout smrkový je ve smyslu vyhlášky MZe ČR č. 101/1996 Sb., v platném znění, v § 3 klasifikován jako kalamitní škůdce. Z tohoto statutu vyplývají i některé konkrétní povinnosti pro vlastníka lesa při jeho sledování a hubení. Je nejvýznamnějším podkorním škůdcem prakticky celé Evropy a i části severní Asie (Sibiř, Čína).
Ačkoliv je typickým sekundárním škůdcem, který napadá čerstvě odumřelé dříví (polomy, dřevo z těžby), při namnožení, kdy nenalézá dostatek vhodného materiálu pro další množení, napadá oslabené a následně i zcela zdravé stromy. Obsazuje silnější kmeny, od báze až po vrcholovou část, pouze nejslabší vrchol pro něj není atraktivní. Při gradaci napadá i slabší materiál (vrcholovou část kmenů, mladší porosty), příp. i jiné dřeviny.

 

Monitoring a prognóza

Metody monitoringu

Pro monitoring výskytu se používají lapáky a feromonové lapače. Monitoring se provádí ve všech porostech starších šedesáti let se zastoupením smrku alespoň 20 %.
V základním stavu (takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl v průměru 1m3 na 5 ha smrkových porostů, a současně nedošlo k vytváření ohnisek žíru) se kontrola provádí pochůzkovou metodou, kdy se vyhledávají a evidují napadené kůrovcové stromy. Lze využít i lapáky nebo feromonové lapače, které se umísťují do předchozích ohnisek žíru nebo na potencionálně ohrožené porostní stěny, obdobně jako ve zvýšeném stavu.
Ve zvýšeném stavu (takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví v průměru překročil 1 m3 na 5 ha smrkových porostů, a došlo k vytvoření ohnisek; tento stav upozorňuje na možnost přemnožení – vzniku gradace) se kontrola provádí pomocí lapáků nebo feromonových lapačů. Kontrolní zařízení instalujeme na nejohroženějších místech (osluněné porostní stěny, starší ohniska žíru, paseky po polomech apod.), a to v počtu minimálně 1 kontrolní zařízení na 5 ha (v této fázi plní částečně již i obranou úlohu).
V kalamitním stavu (takový početní stav lýkožroutů, který způsobuje rozsáhlá poškození porostů na stěnách, příp. vznik rozsevů uvnitř porostů) se kontrola již samostatně neprovádí; je třeba se zaměřit na přímou obranu.
Jako slabý stupeň napadení se u lapáků bere výskyt méně než 0,5 závrtu na 1 dm2, střední stupeň napadení 0,5-1 závrt na 1 dm2 a jako silný stupeň napadení více než 1 závrt na 1 dm2. Hodnocení se provádí v nejvíce napadené části na ploše minimálně 20 dm2.
U feromonových lapačů se v rámci jarního rojení jako slabý stupeň odchytu bere odchyt do 1000 jedinců na jeden lapač, jako střední stupeň odchytu 1000-4000 jedinců a jako silný stupeň odchytu více než 4000 jedinců.
Na základě zjištěného stupně napadení nebo stupně odchytu se stanovují počty obranných zařízení.

Rozhodování o době a účelnosti zásahu

Při nasazení počtu obranných zařízení (lapáků, feromonových lapačů, otrávených lapáků) pro první (jarní) rojení se vychází z kalamitního základu. Kalamitní základ je definován jako objem dříví napadený lýkožroutem smrkovým za období 1.8. až 31.3.; obvykle se člení na kůrovcové dříví včas asanované a dříví částečně nebo úplně vylétlé. Počet obranných zařízení se stanoví jako 1/10 objemu včas zpracovaného kůrovcového dříví v rámci kalamitního základu; k takto stanovenému počtu obranných opatření se přidá potřebný počet obranných opatření, rovnajících se 1-2 násobku částečně nebo úplně vylétnutého dříví z kalamitního základu.
Pro nasazení počtu obranných zařízení v druhém (letním) rojení se vychází ze stupně napadení, resp. stupně odchytu. Při slabém stupni napadení, resp. odchytu se mohou obranná zařízení zrušit, resp. přemístit na vhodnější lokalitu. Při středním stupni napadení, resp. odchytu, počet obranných zařízení na jednotlivých lokalitách zůstává nezměněn. Při silném stupni odchytu, resp. napadení se počet obranných zařízení přiměřeně zvyšuje.
Obranná zařízení pravidelně kontrolujeme, v intervalu 7-10 dní. U lapáků kontrolujeme obsazení a stupeň vývoje. V případě potřeby (plném obsazení lapáku) přikacujeme další. Na základě stupně vývoje přikročíme k asanaci (ve stádiu výskytu prvních kukel). U feromonových lapačů provádíme odběry zachycených jedinců, které následně spolehlivě hubíme (odběr do nádoby s lihem nebo na sucho s následným spařením horkou vodou). Kontroluje se i stav feromonového lapače (jeho funkčnost).
S asanací se může začít krátce po náletu v období kladení vajíček a dokončit se musí ve stádiu larev posledního instaru, resp. kukel. Výjimečně se asanace provádí i ve stádiu dospělého brouka před výletem (nebylo-li možné provést asanaci dříve). K asanaci se přistupuje i při zjištěném slabém výskytu, zde zpravidla volíme jako optimální metodu asanace odvoz z lesa.

Kontrola účinnosti zásahu

Kontrola účinnosti se neprovádí. Pokryvnost se sleduje přidáním barviva.

Prognóza

Krátkodobá prognóza škůdce se pro potřebu stanovení počtu obraných opatření pro jarní rojení provádí na základě kalamitního základu (objem napadeného dříví za období 1.8.-31.3.). Jako doplňkovou metodu lze využít poměry mezi slabě – středně a silně napadenými lapáky nebo obdobně slabého – středního – silného stupně odchytu ve feromonových lapačích. Dlouhodobě se vychází z objemu napadeného kůrovcového dříví, včas asanovaného a vylétnutého.

 

Ochranná a obranná opatření

Preventivní opatření
Základem prevence je řádná výchova dle stanovených zásad, které vedou k vitálnímu porostu. Důležité je včasné odstraňování atraktivního dříví dříve, než dojde k jeho napadení lýkožroutem smrkovým (polomů, vytěženého dříví, atraktivních těžebních zbytků). Ve vegetační sezóně by se mělo vytěžené dříví prakticky okamžitě vyvážet z lesa, zejména v období vrcholného jarního a letního rojení (zpravidla přelom dubna a května a konec června).
Preventivní ošetření atraktivního dříví insekticidy se nepovoluje.

Kurativní opatření

Mechanická ochrana

Mechanická ochrana spočívá jednak v odvozu napadeného dřeva z lesa, v odkorňováním napadeného dřeva a ve využití lapáků, feromonových lapačů, příp. dalších netradičních metod.
Odvoz dřeva z lesa na sklady (s případným následným odkorněním) lze využít vždy; plně se upřednostňuje při slabém stupni napadení.
Ruční odkorňování můžeme používat od stádia vajíčka do stádia kukly. Oloupaná kůra se nijak dále neasanuje (např. pálení). Ve stádiu čerstvě vylétlého brouka se ruční odkorňování již nesmí používat; brouci zejména za teplejšího počasí ihned odlétají, za chladnějšího zalézají do hrabanky nebo přežívají v kůře.
Odkorňování adaptérem na motorovou pilu lze použít i ve stádiu vylíhnutého brouka, obdobně lze využít i strojní odkornění, zde dochází k mechanickému poškození brouků pod kůrou a tím i k dostatečné mortalitě.
Jako lapáky využíváme pokácené a odvětvené smrky v celých délkách nebo jejich výřezy. Pro lapáky není stanovena žádná bezpečnostní vzdálenost; můžeme je tudíž pokládat i uvnitř porostů. Lapáky standardně podkládáme a zakrýváme větvemi. Pravidelně kontrolujeme jejich obsazení a stupeň vývoje (zpravidla v intervalu 7-10 dnů). Je nutné je včas asanovat, a to nejpozději v období, kdy se objevují první kukly. Počet je stanoven na základě kalamitního základu (první rojení), resp. stupně napadení (letní rojení); v případě založení třetí generace se již lapáky nekladou.
Feromonové lapače instalujeme v bezpečnostní vzdálenosti od porostní stěny 10-25 m, v doporučených rozestupech 10-15 m, v počtu stanoveném pro ohnisko žíru na základě kalamitního základu (první rojení) nebo na základě stupně odchytu (druhé rojení); v případě založení třetí generace se feromonové lapače neinstalují, maximálně mohou být využity v doběhu feromonové lapače připravené pro druhé rojení.
Feromonové lapače nesmí být zakryty buření, jejich nárazová plocha má být zhruba v prsní výšce.

Chemická ochrana

Pro chemickou asanaci se používají pouze schválené přípravky na ochranu rostlin uvedené v Příloze 1, v souladu s podmínkami jejich povolení, uvedenými v etiketě přípravku a v Registru přípravků na ochranu rostlin. Používají se zejména syntetické pyretroidy. Pro kontrolu pokryvnosti se přidává barvivo. Je možné přidat i schválené smáčedlo.
Postřik musí být celopovrchový (kmeny je třeba otáčet). Aplikace se musí provádět na suchý povrch, postřik musí zaschnout, do té doby nesmí pršet. Postřik je možné zahájit ihned po náletu, v období kladení vajíček (aby se zamezilo přerojování samic a zakládání sesterského pokolení), a ukončit jej v krajním případě můžeme těsně před výletem brouků; vhodnější je chemickou asanaci provést nejpozději ve stádiu výskytu prvních kukel. Nežádoucí jsou při aplikaci nízké teploty (kolem bodu mrazu) a teploty nad 25°C, avšak hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné aplikovat i za vyšších teplot.
V případě uvedení rozpětí koncentrace u přípravku se vyšší koncentrace používá při asanaci ihned po náletu, nižší pak těsně před výletem.

Biologická ochrana

Biologické metody ochrany nejsou k dispozici.
Podpora a posilování vlivu predátorů a parazitoidů. Lze posilovat také vliv hmyzožravého ptactva ponecháváním doupných stromů nebo vyvěšováním budek.

 

dot