loading
  • Kumulovaná výše odchytů:
  • do 500
  • 501-5000
  • 5001-10000
  • 10001-20000
  • 20001-30000
  • 30001-40000
  • 40001-50000
  • nad 50000
  • 1 počet míst v okrese

 

Ukončení monitoringu v roce 2021. Příští rok opět pokračujeme!

Vážení respondenti KŮROVCOVÉHO INFA, další náročná sezona rojení kůrovců je již pomalu u konce a s ní i každoroční sledování jejich aktivity na portále www.KUROVCOVEINFO.cz. Rádi bychom Vám tímto poděkovali za Vaše zapojení, úsilí i čas, který jste projektu věnovali. Celkem se letos zapojilo 111 uživatelů sledujících 249 odchytových míst s 2 188 záznamy odchytů. Na výsledky šetření se můžete těšit již brzy jak zde na webu, tak v odborném časopise Lesnická práce.
 
více

Vážení respondenti KŮROVCOVÉHO INFA,

další náročná sezona rojení kůrovců je již pomalu u konce a s ní i každoroční sledování jejich aktivity na portále www.KUROVCOVEINFO.cz.
Rádi bychom Vám tímto poděkovali za Vaše zapojení, úsilí i čas, který jste projektu věnovali. Celkem se letos zapojilo 111 uživatelů sledujících 249 odchytových míst s 2 188 záznamy odchytů. Na výsledky šetření se můžete těšit již brzy jak zde na webu, tak v odborném časopise Lesnická práce.

Budeme rádi, když se do monitoringu zapojíte i příští rok, a povíte o projektu svým kolegům či známým, kteří mají přístup k odchytům lýkožrouta smrkového, l. severského nebo l. lesklého do feromonových lapačů. Čím více respondentů se do projektu zapojí, tím větší vypovídající schopnost budou mít výsledky monitoringu a jejich následné zpracování odborníky na ochranu lesa. I příští rok můžete zažádat o odměrné nádobky s ryskou na odpočet kůrovců zdarma, aby Vaše měření byla časově i technicky přívětivější.

Přejeme Vám klidný podzim a těšíme se na Vás zase příští rok
Tým KŮROVCOVÉHO INFA


méně

Staňte se i v roce 2021 respondentem KŮROVCOVÉHO INFA!

Již pátým rokem je spuštěn projekt KŮROVCOVÉ INFO. Na základě výsledků z minulých let, které zpracovává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, vyvstalo díky delšímu časovému horizontu monitoringu šíření škůdců mnoho zajímavých závěrů. I letošní výsledky přispějí k dalším poznatkům o kalamitním šíření lýkožroutů a budou Vaším důležitým vodítkem k tomu, jak načasovat jednotlivá obranná opatření. Čím více lesníků se do projektu zapojí, tím větší bude vypovídací schopnost monitoringu. Díky vaší společné snaze můžete sledovat v mapě, kde a v jaké intenzitě rojení a šíření kůrovců probíhá a včas se připravit.
 
více

Již pátým rokem je spuštěn projekt KŮROVCOVÉ INFO. Na základě výsledků z minulých let, které zpracovává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, vyvstalo díky delšímu časovému horizontu monitoringu šíření škůdců mnoho zajímavých závěrů. I letošní výsledky přispějí k dalším poznatkům o kalamitním šíření lýkožroutů a budou Vaším důležitým vodítkem k tomu, jak načasovat jednotlivá obranná opatření. Čím více lesníků se do projektu zapojí, tím větší bude vypovídací schopnost monitoringu. Díky vaší společné snaze můžete sledovat v mapě, kde a v jaké intenzitě rojení a šíření kůrovců probíhá a včas se připravit.

Proto se i letos staňte respondentem KŮROVCOVÉHO INFA – do projektu se mohou zapojit respondenti z let minulých, a samozřejmě uvítáme i zcela nové. V obou případech je potřeba pro letošní rok provést novou registraci. Respondentem aplikace KŮROVCOVÉ INFO se může stát každý, kdo má přístup k odchytům lýkožrouta smrkového, l. severského či l. lesklého do feromonových lapačů. Zapojení je čistě dobrovolné, anonymní a bez nároku na finanční odměnu.

Sledujte kůrovcovou výstrahu

Zhruba polovina našich smrkových lesů se nachází v důsledku sucha a následné extrémní kůrovcové kalamity již téměř ve stadiu rozpadu. Na zbytku území však má stále smysl s lýkožroutem smrkovým intenzivně bojovat! Základní návod pro obranná opatření v podobě „KŮROVCOVÉ VÝSTRAHY“ je součástí hlavní strany projektu KŮROVCOVÉ INFO (oranžové okno na hlavní straně u mapy) a i v letošním roce bude odborníky na ochranu lesa stále průběžně aktualizován v horizontu přibližně čtrnácti dnů.

Registrace respondenta

Registrace respondenta se provádí pomocí pole „Registrace" v horním menu na hlavní straně www.KUROVCOVEINFO.cz. Po zaregistrování obdrží respondent potvrzovací e-mail s přihlašovacími údaji, prostřednictvím nichž se může poprvé přihlásit do aplikace (položka v horním menu na hlavní straně – „Přihlášení“). Poté by měl respondent ve svém profilu sám vytvořit odchytová místa (charakterizovat lokalitu, kde se nachází sledovaný lapač). Zde si také zvolí škůdce, kterého na daném místě bude sledovat. V rámci jedné registrace respondenti mohou obsluhovat odchytová místa v různých okresech. Registrovaným zašleme na žádost odměrnou nádobku s ryskou přímo na počet kusů na lýkožrouta smrkového.

Po vytvoření odchytových míst už nic nebrání tomu, aby se mohla začít vkládat data. Registraci i vkládání dat je možné uskutečnit na počítači i na chytrých telefonech nebo tabletech. Odběry se provádí v intervalu 7–10 dnů, ale lze je vkládat i zpětně či hromadně. S odběry je vhodné začít tak, aby byl podchycen začátek rojení (doporučený termín zahájení je 15. 4.).

Děkujeme, že se zapojíte i letos!

Tým KŮROVCOVÉHO INFA


méně

Závěrečné vyhodnocení projektu KŮROVCOVÉ INFO za rok 2020

Počátkem října bylo ukončeno sledování rojení lýkožrouta smrkového, které probíhá již pátým rokem v rámci projektu KŮROVCOVÉ INFO. Sledování proběhlo v menší míře i u l. severského a l. lesklého. I tento rok přinesl řadu cenných údajů.
 
více

Počátkem října bylo ukončeno sledování rojení lýkožrouta smrkového, které probíhá již pátým rokem v rámci projektu KŮROVCOVÉ INFO. Sledování proběhlo v menší míře i u l. severského a l. lesklého. I tento rok přinesl řadu cenných údajů. Průběh počasí se od minulých několika let lišil – periody chladného počasí, vyšší srážky, ale v podstatě jde o jistý návrat do „normálu", od kterého jsme si již v několika minulých extrémních letech odvykli. Z výsledků je patrné, že i v současné kůrovcové kalamitě toto sledování má smysl, o čemž svědčí i zapojení respondentů.

Základní údaje

V roce 2020 se do projektu zapojilo celkem 134 respondentů, kteří prováděli sledování na 345 odchytových místech. U lýkožrouta smrkového to bylo 298 míst, u l. severského 40 míst a u l. lesklého sedm odchytových míst. V průběhu sledování bylo celkem odchyceno 4 487 478 l. smrkových, 240 971 l. severských a 398 530 l. lesklých. Podchyceny byly všechny kraje a celkem 63 okresů. Odchyty se neuskutečnily v okresech Děčín, Litoměřice, Kutná Hora, Benešov, Tábor, České Budějovice, Karviná, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Přerov, Prostějov, Vyškov, Brno-město a Břeclav. Sledování odchytů se u l. smrkového uskutečnilo v nadmořských výškách 200–1 299 m, v jednotlivých krajích dle orografických podmínek. Sledování bylo u l. smrkového většinou zahájeno v 15. týdnu a ukončeno mezi 36.–40. týdnem. U l. severského proběhlo sledování většinou pouze do konce června, a to v deseti krajích v nadmořských výškách 200–799 m. Sledování l. lesklého proběhlo pouze ve čtyřech krajích v nadmořských výškách od 200–899 m, a to zhruba ve stejném období jako u l. smrkového, ale odchyty často probíhaly diskontinuálně.

Dle dostupných dat ČHMÚ byl letošní rok do měsíce září z hlediska srážek celorepublikově většinou sice mírně nadprůměrný, avšak srážky byly územně v jednotlivých měsících velmi rozkolísané. V lednu a dubnu spadlo méně než 50 % srážek oproti dlouhodobému normálu, naopak v únoru a červnu to bylo více než 150 %. Z hlediska územních teplot se celorepublikově průměrné měsíční odchylky od dlouhodobého normálu pohybovaly od nejvyšší +4,8 °C v únoru do -1,4 °C v květnu.

Vlastní měření teplot projektu KŮROVCOVÉ INFO pomocí teplotních dataloggerů, realizované v pilotním režimu pomocí zařízeních přenášejících data prostřednictvím nové sítě internetu věcí (IOT), pokračovalo i v roce 2020. Bohužel se i v letošním roce vyskytly komplikace spočívající zejména v poškození některých zařízení těžbou kůrovcových stromů v okolí a v energeticky problematickém dohledávání signálu GPS v zapojených porostech, které mělo za následek vybití některých jednotek. Z těchto důvodů nevznikla na významné části zařízení spojitá řada měření teplot.

Vlastní průběh rojení – celostátní hodnocení

První náznaky rojení l. smrkového se po prudkém nástupu jara projevily v nejnižších polohách již v polovině března. Avšak následovalo výrazné ochlazení a rojení se zastavilo. Zhruba v polovině dubna (16. týden) došlo k mírné kulminaci prvního rojení, a to v nižších a středních polohách, a více méně s týdenními výkyvy v důsledku průběhu počasí pokračovalo až do 21. týdne, tj. zhruba do poloviny května. V 18. týdnu započalo rojení i ve vyšších polohách, kde kulminovalo ve 25. až 28. týdnu. Ve 21.–24. týdnu byly odchyty relativně nízké, a to v důsledku chladného a deštivého počasí. Ve 25. týdnu (druhá polovina června) byly zaznamenány opět vysoké odchyty i v nižších a středních polohách. Částečně šlo podle sledování v terénu o dokončení jarního rojení a sesterské přerojování, částečně to bylo již druhé rojení. Ve vyšších polohách došlo v 31. týdnu zřejmě k sesterskému přerojení. V nižších až středních polohách byly odchyty již nižší, s výjimkou 38. týdne v nadmořské výšce 200–299 m. Ze získaných údajů lze vyvodit, že mohlo dojít k dokončení druhé generace, která se mohla přerojit za účelem zralostního žíru nebo zazimování. Výjimečně mohlo dojít v nižších polohách k založení třetí generace.

V důsledku průběhu počasí docházelo zejména v období dubna až června k prudkým výkyvům ve výši odchytů. To vedlo k rozdělení prvního rojení do dvou částí, což následně vedlo ke „zmatení" hodnocení dalšího průběhu rojení. V druhé polovině června jsme tak byli svědky do jisté míry paradoxní situace. Zatímco v některých oblastech bylo dokončováno jarní rojení, někde dokonce teprve započalo, v dalších oblastech byl již u brouků, kteří založili novou generaci v druhé polovině dubna, dokončen vývoj a mohli zakládat novou generaci. O úloze sesterského rojení lze v letošním roce, zejména v první polovině období letové aktivity l. smrkového, pouze spekulovat. Proto byly odchyty v druhé části období letové aktivity l. smrkového většinou bez výrazných vrcholů a docházelo i k prudkým výkyvům ve výši odchytů v průběhu jednotlivých týdnů, což nemuselo být vždy spojeno jen s průběhem počasí, ale také s dokončováním vývoje lýkožroutů dle jednotlivých lokalit.

Průměrné týdenní odchyty se mezi 16.–28. týdnem pohybovaly nejčastěji v rozmezí 1–2 tis. jedinců. Nejvyšší odchyty přesahovaly i 4 tis. jedinců. V ostatních případech byly zaznamenány v řádu stovek zachycených jedinců, lokálně i nad deset tis. s maximem téměř 35 tis. jedinců (podrobněji je uvedeno v části „Regionální hodnocení").

Obdobně probíhalo rojení u dalších sledovaných druhů. Odchyty l. severského více méně kopírovaly rojení l. smrkového, avšak pouze do konce června. Jarní rojení začalo v 17. a 18. týdnu, s kulminací ve 20. a 21. týdnu. Další vrchol byl zaznamenán ve 25. a 27. týdnu, když bylo dokončováno první rojení. V dalších týdnech byly odchyty téměř zanedbatelné a od 35. týdne nulové. Průměrná výše odchytů l. severského v kulminaci rojení dosahovala 1–3,5 tis. jedinců. Ve 24. a 25. týdnu se pohybovala nejčastěji v rozpětí 500–1 000 jedinců. V ostatních případech nedosahovaly hodnoty odchytů počtu 500 jedinců. Disproporce ve výši odchytů a průběhu rojení jsou ovlivněny regionálním pohledem.

Odchyty u l. lesklého byly prakticky bez vyšších výkyvů. První byly zaznamenány již ve 13. týdnu při zahájení sledování. V 19.–21. týdnu lze pozorovat mírné zvýšení. Další navýšení odchytů proběhlo ve 25. a 28. týdnu. Průměrná výše odchytů se pohybovala ve stovkách jedinců, ale výjimkou nebyly ani odchyty ve výši kolem 10 tis. jedinců. Ojediněle pak dosahovaly i výše 30–40 tis., s maximem přes 70 tis. jedinců.

Průběh rojení lýkožrouta smrkového v ČR dle nadmořských výšek

KI_graf_1

Regionální hodnocení průběhu rojení l. smrkového

Hlavní město Praha
V lesích hlavního města Prahy započalo sledování ve 12. týdnu, a to v nadmořské výšce 200–499 m. Zvýšené odchyty byly zaznamenány ve 14. týdnu s kulminací v 19.–21. týdnu. Vyšší odchyty byly zaznamenány ještě ve 25. týdnu a ve 32. týdnu. Mezitím byly odchyty rozkolísané a většinou nízké, v řádu stovek jedinců. Překvapivě nejvyšší odchyty byly zaznamenány v září v 38. týdnu (pravděpodobně vyrojení dokončené druhé generace), kdy v nadmořské výšce 200–299 m překročily 12 tis. jedinců. Průměrná výše odchytů se pohybovala nejčastěji do jednoho tisíce jedinců, ojediněle pak mezi 2–3 tis.

Jihočeský kraj
V Jihočeském kraji bylo sledování zahájeno v 15. týdnu v nadmořské výšce 400–1 299 m. Ve středních polohách bylo intenzivnější rojení zaznamenáno koncem dubna v 18. týdnu, ve vyšších polohách pak ve 21.–22. týdnu. Kulminace výše odchytů byla zaznamenána ve 25.–28. týdnu (s výrazným propadem ve 26. týdnu). Ke konci sledovaného období nebyly odchyty kontinuální, takže z toho nelze vyvodit konkrétnější závěry (vyšší odchyty byly zaznamenány ve 33. týdnu). Průměrná výše odchytů se pohybovala řádově ve stovkách zachycených jedinců, ojediněle pak ve výši 2–4 tis. Maxima bylo dosaženo ve 25. týdnu, a to téměř 20 tis. (nadmořská výška 400–499 m).

Jihomoravský kraj
V Jihomoravském kraji bylo sledování zahájeno v 15. týdnu v nadmořské výšce 300–899 m; 600–799 m nebylo pokryto. Vyšší odchyty byly zaznamenány v 17.–21. týdnu a pak ještě ve 23.–24. týdnu. Mírné navýšení bylo pozorováno i ve 28. týdnu. Průměrná výše odchytů se pohybovala nejčastěji v rozpětí 1–5 tis., výjimečně přesáhla i 25 tis. s maximem 35 tis.

Karlovarský kraj
Odchyty v Karlovarském kraji byly zahájeny v 17. týdnu, kdy již rojení probíhalo. Sledování se uskutečnilo v nadmořské výšce od 400 do 999 m. Ve 20. a 21. týdnu byly zaznamenány vyšší odchyty, které kulminovaly ve 25.–28. týdnu a částečně ještě ve 31.–33. týdnu. Výrazné rozdíly byly zjištěny mezi různými nadmořskými výškami. Dále byly zaznamenány i výrazné propady výše odchytů v některých týdnech. Průměrná výše odchytů byla rozdělena zhruba na dvě části. Přibližně polovina se pohybovala ve výši do jednoho tis. jedinců a polovina v rozpětí 1–3 tis. jedinců.

Královéhradecký kraj
Sledování v Královéhradeckém kraji začalo v 15. týdnu, a to v nadmořských výškách 200–1 099 m. Odchyty byly značně rozkolísané, a to s ohledem na nadmořské výšky, ale i v průběhu času. Přesto k prvnímu vrcholu odchytů došlo v 18.–20. týdnu s kulminací ve 25.–27. týdnu a k dalšímu vrcholu ve 30.–31. týdnu s různými mírnějšími mezivrcholy. Výše odchytů se většinou pohybovala pod hranicí jednoho tisíce jedinců, s občasnými odchyty ve výši 2–3 tis. a s maximem šesti tisíc jedinců.

Liberecký kraj
V Libereckém kraji probíhalo sledování od 15. týdne v nadmořské výšce 200–999 m. Jarní rojení probíhalo od 19. do 25. týdne s několika vrcholy a s několika prudkými poklesy výše odchytů. V 33. týdnu byla v nadmořské výšce nad 900 m zaznamenána pro tuto nadmořskou výšku výrazná letová aktivita l. smrkového. Průměrná výše odchytů se pohybovala většinou v rozpětí 1–2 tis. jedinců, ojediněle pak v rozpětí 4–6 tis., s maximem téměř 12 tis. jedinců.

Moravskoslezský kraj
Sledování v Moravskoslezském kraji proběhlo v nadmořských výškách 200–1 099 m. Zahájeno bylo v 17. týdnu, kdy již rojení v omezené míře probíhalo. První rojení proběhlo částečně v 19.–20. týdnu, následovalo přerušení a dokončeno bylo ve 25. týdnu (s počátkem již ve 24. týdnu). Od 27. do 32. týdne byly střídavě zaznamenány vyšší a nižší odchyty. V nadmořské výšce 200–299 m proběhlo ve 36. týdnu třetí rojení. Průměrná výše odchytů se pohybovala v naprosté většině případů pod hranicí jednoho tisíce jedinců, částečně se pohybovala v rozpětí 2–3 tis. a zcela výjimečně dosáhla 5–7 tis. zachycených jedinců.

Olomoucký kraj
Sledování v Olomouckém kraji bylo zahájeno v 16. týdnu, kdy již rojení v minimální míře probíhalo. Od 18. do 29. týdne bylo značně rozkolísané s významnými rozdíly mezi jednotlivými týdny a také nadmořskými výškami. V nadmořské výšce nad 900 m kulminovaly odchyty ve 26.–28. týdnu. Z výsledků je patrné, že v nadmořské výšce 700–799 m došlo k prvnímu rojení ve 20. a 21. týdnu a ke druhému v 31. týdnu. V ostatních případech byly výše odchytů tak rozkolísané, že jednotlivá rojení nebylo možné odlišit (stejně jako ve většině krajů). Výše průměrných odchytů se pohybovala většinou do jednoho tisíce jedinců, avšak v řadě případů se pohybovala v rozpětí 2–6 tis.

Pardubický kraj
V Pardubickém kraji proběhlo sledování v nadmořské výšce od 300 do 899 m. Vlastní sledování bylo zahájeno ve 14. týdnu. V nejnižší nadmořské výšce (300–399 m) byly zvýšené odchyty evidovány v průběhu 18.–20. týdne (vrchol ve 20. týdnu). V ostatních nadmořských výškách byly zaznamenány taktéž v 18.–20. týdnu, ale prakticky všude s dalším vrcholem ve 25. týdnu (dokončení prvního rojení). V nadmořské výšce nad 800 m byl vrchol rojení zaznamenán ve 21. týdnu, dále bylo sledování v této nadmořské výšce diskontinuální. Ve středních polohách byl zaznamenán další vrchol v 30. týdnu, zřejmě šlo o druhé rojení. Průměrná výše odchytů se nejčastěji pohybovala v rozmezí několika set až jednoho tisíce jedinců, v několika případech byly odchyt vyšší s maximem nad 6 tis.

Plzeňský kraj
V Plzeňském kraji započaly odchyty v 15. týdnu. Sledování proběhlo v nadmořských výškách 400–1 099 m. Ve středních polohách bylo první rojení rozvleklé, se slabými vrcholy v 16., 18. a 21. týdnu, a dokončeno bylo až ve 25. a 27. týdnu. V nejvyšších polohách se objevil první vrchol již v 16. týdnu a pak v 18. a 21. týdnu. Dále byly odchyty diskontinuální. Od 28. týdne byly odchyty nízké, bez výrazného vrcholu. Průměrná výše odchytů se nejčastěji pohybovala do jednoho tisíce jedinců, avšak často byla tato hodnota překročena, a to až do výše 8 tis. jedinců. Maximální odchyt v jednom případě dosáhl přes 24 tis. jedinců.

Středočeský kraj
Ve Středočeském kraji proběhlo sledování v nadmořských výškách 100–899 m. Odchyty byly zahájeny v 15. týdnu. Již v 16. týdnu bylo zaznamenáno jarní rojení, které se s drobnými výkyvy projevilo intenzivněji ještě v 19. a 20. týdnu. K výraznému navýšení odchytů došlo ve 25. týdnu. Dále byly odchyty značně rozkolísané s několika vrcholy podle jednotlivých nadmořských výšek. Nejčastěji se průměrné odchyty pohybovaly v rozpětí 1–3,5 tis. jedinců, výjimečně i mírně výše.

Ústecký kraj
Sledování bylo započato v 15. týdnu, a to v nadmořské výšce 300–1 199 m. V 18. až 22. týdnu byly zaznamenány vyšší odchyty, průměrně okolo tisíce jedinců, následně ve 24.–25. týdnu (dokončení prvního rojení) a ve 31.–32. týdnu (začátek druhého rojení). V nadmořské výšce nad 1 000 m došlo ke kulminaci ve 25. týdnu, vyšší odchyty byly zaznamenány v této nadmořské výšce ve 22. a 24. týdnu, sledování v tomto období však nebylo kontinuální. Průměrná výše odchytů dosahovala nejčastěji několika stovek jedinců, ojediněle nad 2 tis. a zcela výjimečně i v rozmezí 8–12 tis. jedinců.

Kraj Vysočina
V Kraji Vysočina byly odchyty zahájeny ve 14. týdnu v nadmořské výšce 400–799 m. První rojení proběhlo v 16.–21. týdnu a pokračovalo ve 24.–25. týdnu. Druhé rojení započalo zřejmě ve 29. týdnu a pokračovalo v 31. a 32. týdnu.
Průměrná výše odchytů se nejčastěji pohybovala ve výši do 5 tis. jedinců (!), avšak byly dosaženy i průměrné odchyty 10–15 tis. s maximem téměř 30 tis. jedinců.

Zlínský kraj
Sledování ve Zlínském kraji bylo zahájeno v 15. týdnu, a to v nadmořské výšce 200–999 m. Vyšší odchyty byly zaznamenány v 19. a 21. týdnu (ve 20. týdnu došlo k propadu výše odchytů) a dále ještě ve 23.–25. týdnu, následně byly však nízké a často diskontinuální. Průměrná výše odchytů se většinou pohybovala do jednoho tis. jedinců, ojediněle pak kolem 5 tis., s maximem 10 tis. jedinců.

Průměrné odchyty lýkožrouta smrkového v ČR dle nadmořských výšek v rámci jednotlivých týdnů

KI_graf_2

Celkové zhodnocení roku 2020

V tomto roce proběhla většinou pouze dvě rojení, která byla značně rozvleklá. Zcela výjimečně proběhlo v nejnižších a teplých polohách i slabé třetí rojení. Druhá generace často nedokončila svůj vývoj (zejména ve středních a vyšších polohách) a k jejímu vyrojení dojde až na jaře příštího roku. K dokončování vývoje jsou dostačující i teploty pod kůrou nad 7°C (podzim, časné jaro), ale venkovní teploty již neumožní let. Z tohoto pohledu byl letošní rok vůči předchozím letům atypický, avšak odpovídal vývoji kůrovcové situace v druhé polovině minulého století.

Výše odchytů v letošním roce byla v průměru srovnatelná s rokem 2019, ale maximální odchyty dosáhly nejvýše 1/3 předchozího roku a počet odchytových míst s extrémně vysokými odchyty (nad 10 tis. jedinců) byl letos podstatně nižší. Vlastní výši odchytů v porovnání mezi jednotlivými odchytovými místy a i v průběhu času (jednotlivé roky) nelze přeceňovat. Je to ovlivňováno celou řadou dalších faktorů.

V neposlední řadě není zcela na místě optimismus spojený s průběhem počasí v letošním roce a jeho vazbou na l. smrkového. Výkyvy teplot s častými chladnými periodami s různou délkou trvání nejenom zbrzdily a rozvolnily průběh rojení, ale také měly vliv na rychlost vývoje l. smrkového. Vyšší srážky v průběhu vegetačního období zvýšily vitalitu porostů, a tedy i obranyschopnost jednotlivých stromů. V porostech však byla po roce 2019 velká zásoba lýkožroutů schopných napadat nové porosty. Z údajů o evidenci zpracovaného smrkového kůrovcového dříví při porovnání prvních pololetí let 2019 a 2020 vyplývá, že objem tohoto dříví je srovnatelný. Druhé pololetí bylo teplejší, takže může dojít ke zhoršení situace (konkrétní údaje nemáme k dispozici).

Tvrzení o potlačení kůrovcové kalamity jsou dle našeho názoru neopodstatněná. Kdyby byl průběh počasí obdobný jako v minulém roce, byla by situace mnohem horší. A stačí, aby rok 2021 byl podobný roku 2018... Důsledky si nechceme ani představit. O útlumu gradace můžeme hovořit teprve po 3–5 letech, a to od počátku letošní letové aktivity l. smrkového.

Tým KŮROVCOVÉHO INFA


méně

Napište si o odměrné nádobky na lýkožrouty zdarma!

Každý respondent má možnost ZDARMA získat odměrnou nádobku na l. smrkového - stačí pouze sdělit kontaktní adresu, kam nádobku zaslat.
 
více

Respondent i jeho majetek (resp. jemu svěřený majetek) zůstávají zcela anonymní. Každý respondent má možnost ZDARMA získat odměrnou nádobku na l. smrkového - stačí pouze sdělit kontaktní adresu, kam nádobku zaslat, na email: predplatne@lesprace.cz nebo telefonicky: 321 679 414; 604 211 171, 604 211 172. Nádobka má výšku cca 10 cm a stupnice je kalibrovaná na 100-4 000 kusů brouků. Objednat si lze i větší počet odměrných nádobek, a to i v menší velikosti na 100-700 brouků.

Nádoby


méně
  • MZ
  • Hlavní partner projektuVLS-1
  • LCR logo
  • AK
  • stora-enso1
  • PEFC1
  • CM_logo
  • APHA_logo
dot