Kůrovcová výstraha (18. 4. 2019)

Aktuální situace

O víkendu 19.-22.4. lze při teplotách nad 20 st. C očekávat začátek rojení. Je nutné dokončit adjustaci feromonových odparníků v lapačích a dalších zařízeních s odparníky.

Dlouhodobá prognóza

Je možno zahájit pravidelné kontroly odchytových zařízení.


!
loading
  • Kumulovaná výše odchytů:
  • do 500
  • 501-1000
  • 1001-1500
  • 1500-2500
  • 2501-3500
  • 3501-4500
  • 4501-6000
  • nad 6000
  • 1 počet míst v okrese

 

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

Kůrovcová mapa představuje zcela nový způsob využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou. Na portálu www.kurovcovamapa.cz, určeném zejména lesnickému provozu, jsou zobrazeny plochy, kde lze předpokládat šíření kůrovců do okolních porostů. V úzké spolupráci specialistů pracoviště Dálkového průzkumu Země ÚHÚL Frýdek-Místek a projektu KŮROVCOVÉ INFO vznikl nový unikátní nástroj monitoringu lesů. Na základě analýzy satelitních snímků jsou v porostech se zastoupením smrku vylišeny plochy, kde lze předpokládat šíření kůrovců do okolních porostů. Na okolnosti vzniku projektu, metody zpracování dat, ale i na očekávané přínosy jsme se zeptali tvůrců kůrovcové mapy.
 
více

www.kurovcovamapa.cz/

Na otázky odpovídají:
Ing. Filip Hájek, Ph.D. (DPZ ÚHÚL) – FH
Ing. Jan Příhoda (Lesnická práce) – JP
doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. (VÚLHM) – PZ

- Co bylo hlavním důvodem vzniku aplikace Kůrovcová mapa a pro koho je aplikace určena?
FH: S myšlenkou, zda by nebylo možné využít naše analýzy přímo v lesnickém provozu, nás oslovil kolega Jan Příhoda, který měl určité povědomí, čím se na pracovišti DPZ ÚHÚL ve Frýdku-Místku zabýváme. Mimo jiné dlouhodobě mapujeme vývoj lesních těžeb, a to jak pomocí letecké fotogrammetrie, tak z družicových snímků. Od jara 2018 jsme řešili úkol MZe zpracovat generel obnovy lesů po kůrovcové kalamitě na Moravě, kde jsme pro mapování aktuálního rozsahu holin nově zkoušeli použít snímky z družicového systému Planet Inc. Tento systém je konstelací cca 180 satelitů umožňující snímkování libovolného místa na Zemi s prakticky denní návratností – poprvé v historii tak máme přístup k aktuálním snímkům ve velmi slušném prostorovém rozlišení. Aplikace, která by ukazovala precizně a opakovaně rozsah a vývoj kůrovcové kalamity v celé republice, byla logickým vyústěním daných možností.

JP: I když si uvědomuji souběh mnoha kritických okolností a zejména brutálních dopadů sucha na lesní porosty, přesto jsem přesvědčen, že nemůžeme rezignovat a musíme hledat možnosti, jak si jako lesníci v tomto kritickém období pomoci. Hlavním důvodem vzniku kůrovcové mapy tak byla právě snaha pomoci. Základním předpokladem vzniku této aplikace bylo ovšem to, že specialisté dálkového průzkumu Země ÚHÚL Frýdek-Místek dokážou využít nejmodernější satelitní výstupy a provést velmi složité analýzy v takovém čase a v takové kvalitě, že je možné jejich využití v lesnickém provozu.
Aplikace je určena pro vlastníky a správce lesů a jejich personál. Reálně nelze předpokládat, že by mohla významně napomoci v ochraně lesa v kalamitních epicentrech, jakým je aktuálně například oblast jihu Vysočiny. Největší potenciál využití aplikace spatřujeme v oblastech, kde hrozí rozvoj kalamity, tedy zhruba na dvou třetinách plochy lesů v ČR. Kůrovcová mapa může také přispět k uvědomění si závažnosti současné situace a nutnosti hledat nové postupy.

PZ: Jako velmi významné vidíme i to, že vlastník se v reálném čase dozví, co se děje v jeho lese nebo v lese jeho sousedů. Neznamená to, že by do lesa nemusel chodit, naopak, předpokládáme, že ho to přiměje jít do lesa častěji a „validovat" situaci přímo na místě.

- Co přesně vyznačené oblasti na Kůrovcové mapě zobrazují a z jakých dat analýza vznikla?
FH: Zjednodušeně lze říci, že se jedná o mapu stojícího mrtvého dřeva (souší) a čerstvě vytěžených smrkových porostů. Výstup vznikl kombinací různých dat z dálkového průzkumu: z leteckého snímkování ČÚZK dokážeme získat tzv. normalizovaný digitální model povrchu (nDMR), tedy jakýsi 3D model lesa. Dále máme snímky z družice ESA Sentinel-2. Ty mají sice horší prostorové rozlišení (10 m/pixel), ale díky řadě spektrálních pásem umožňují např. hodnocení zdravotního stavu, či mapování lesních dřevin. Z naší mapy dřevin jsme „vytáhli" území se smrkem a pomocí výšek z nDMR odfiltrovali mladé porosty (pod 12 m), čímž jsme vymezili prostor lesa pro další odhalení potenciálních kůrovcových porostů.
Samotná detekce suchého lesa a aktuálních těžeb byla provedena na podkladě mozaiky družicových snímků ze systému Planet Inc. s prostorovým rozlišením 3 m/pixel, vytvořené ke konci září 2018 pro území celé ČR. Výhodou této metodiky je unikátní možnost automatizovaně a hlavně opakovaně ukázat prosychající porosty a takto sledovat vývoj kůrovcové kalamity v čase.

PZ: Z pohledu ochrany lesa lze říci, že mapa zobrazuje plochy, kde došlo a může dojít k dalšímu šíření kůrovců do okolních porostů.

- Jaká je validita zobrazených dat – odpovídají skutečnému stavu?
JP: Vzhledem k tomu, že na verifikaci dat bylo poměrně málo času a proběhla na omezeném počtu ploch, nelze získaná data generalizovat na celou Českou republiku. Z našich zjištění ale vyplývá, že přesnost získaných dat je provozně velmi dobře použitelná. Není možné garantovat, že budou na Kůrovcové mapě zobrazeny všechny rizikové plochy. Konkrétní ověření je vlastně na každém uživateli těchto výstupů a my budeme s kolegy velmi rádi za zpětnou vazbu

- Jaká pozitiva může aplikace vlastníkům lesů přinést?
JP: Přínos je zřejmý – provozní lesníci získávají převratný způsob přehledu o situaci v lesích s minimálním časovým zpožděním. Je jasné, že pro zodpovědného vlastníka nepřinese zcela nové informace, ale i kdyby z dvaceti ploch v zájmovém území lesník o jedné nevěděl a přišel na ni díky kůrovcové mapě, má podle mého názoru projekt smysl. Další přidanou hodnotou je i to, že vlastník získá přehled o vývoji situace na sousedních majetcích a může na tuto situaci reagovat.
Z vlastního porovnání mohu uvést, že Kůrovcová mapa může částečně nahradit i lokální letecký monitoring, který z důvodu rychlosti letu i složitější orientace neposkytuje takto komplexní informaci o suchých nebo čerstvě vytěžených porostech.
Z provedených pozemních šetření se také ukazuje, že mapa může velmi dobře pomoci v nepřehledných, geograficky členitých oblastech.

PZ: Vlastník lesa získá více méně v reálném čase informaci o tom, co se děje v jeho lese a v lese jeho sousedů. V případě pozdního zpracování a asanace napadených kůrovcových stromů (k čemuž by optimálně nemělo dojít) je nutné zaměřit pozornost na okolní porosty – lýkožrout musel někam nalétnout a obvykle nelétá daleko (i když ani to nelze vyloučit). Je to tedy účinná pomůcka pro zvládání kůrovcové kalamity, která může napomoci včas objevit nově napadené porosty. Samozřejmě to nelze bez „návštěvy lesa". Vlastní vyhledání nově napadených stromů přímo v terénu nelze ničím nahradit. Je to o to důležitější, že se objevuje i uvnitř porostů, takže by mohlo dojít k přehlédnutí a toto přehlédnutí kůrovcová mapa zobrazí.

- Pro jaké období je Kůrovcová mapa určena?
JP: Přínos kůrovcové mapy spatřujeme zejména v období mimo letovou aktivitu kůrovců, kdy je třeba provést maximum sanitárních těžeb. Bohužel ještě nebyl nalezen způsob, jak ze satelitních nebo leteckých snímků rozlišit kůrovcem čerstvě napadený strom, proto není kůrovcová mapa nástrojem pro monitoring šíření kůrovců v letové sezóně.

- Není namístě strach vlastníků, správců lesů z možných sankcí ze strany orgánů státní správy lesů právě na základě dat z Kůrovcové mapy?
JP: Kůrovcová mapa je provozním testováním možností využití analýz satelitních snímků v ochraně lesa. Z toho jasně vyplývá, že se nejedná o metodu, na jejímž základě by bylo možné dedukovat skutečný stav lesa a využít tohoto nástroje k jakýmkoli sankcím. Zneužití tohoto nástroje k sankcím vůči vlastníkům, kteří konají v ochraně lesa potřebné kroky, bych považoval v současné situaci minimálně za krajně neetické. Pokud by ovšem Kůrovcová mapa přispěla k vyšší aktivitě státní správy vůči dlouhodobě nekonajícím vlastníkům, zejména v oblastech, kde doposud nedošlo k rozvoji kůrovcové kalamity, i to bych považoval za přínos projektu.

PZ: Kůrovcová mapa by rozhodně neměla být nástrojem různých orgánů k sankcionování vlastníků. Trochu mi to v tomto případě připomnělo Alfréda Nobela a jeho vynález dynamitu – ten měl také ulehčit práci v lomech a na stavbách, ale byl zneužit pro válečné účely. Nám všem by mělo jít především o zmírnění dopadů kůrovcové kalamity (i když to nebude jednoduché) a každý nástroj, který můžeme efektivně využít, je dobrý. Jen se s ním musíme naučit pracovat a maximálně ho využít k naplnění výše uvedeného cíle.

- Jaké kroky by měly následovat, pokud v lese zjistíme, že na ploše zobrazené na Kůrovcové mapě opravdu existuje riziko dalšího šíření kůrovců?
PZ: V každém případě musíme navštívit les a zhodnotit situaci na místě. V případě holin je nutné zjistit, zda nedošlo k vytěžení pozdě nebo nedostatečně a lýkožrout se nepřemístil do sousedních porostů. V případě souší je nutné zjistit, zda jde již o sterilní souše – těmi se dále nemusíme i v souladu se současně platnou legislativou přímo zabývat (i když časem je musíme také zpracovat), ale důležité je zjistit v jejich okolí, kam z nich vylétnuvší lýkožrout nalétl, a tyto stromy včas zpracovat. V případě nalezení aktivních kůrovcových stromů je nezbytné jejich zpracování, včetně účinné a včasné asanace.

- Kdy současná data vznikala a jak často budou data v aplikaci aktualizována?
FH: Současná verze Kůrovcové mapy vznikla v průběhu října 2018, nad snímky z konce září 2018. Analýzu plánujeme zopakovat na konci zimy tak, abychom měli na konci března 2019 k dispozici aktuální přehled o situaci před začátkem prvního rojení kůrovců. Další mapy pak můžeme poměrně spolehlivě produkovat s kvartální periodicitou, pokud budou k dispozici podkladové snímky. Na MZe tuto aktivitu podporují formou nákupu dat Planet, což je skvělé. Věřím, že tento pozitivní přístup potrvá i nadále...

- Lze aplikaci zobrazit i na mobilních zařízeních?
JP: Kůrovcovou mapu lze zobrazit na adrese www.kurovcovamapa.cz a v mapových portálech ÚHÚL a měla by být optimalizována i pro běžně používaná mobilní zařízení, přičemž na www.kurovcovamapa.cz bude možné využít GPS k lokalizaci přímo v terénu.

- Data v aplikaci se zobrazují pro Českou republiku. Je k dispozici nějaká podobná mapa s aktuální situací s kůrovcem i v sousedních státech?
FH: Mapování kůrovcové kalamity z DPZ se tradičně zabývají v USA a Kanadě, v Evropě pak především ve skandinávských zemích. O existenci podobné mapy, která přináší využitelné informace přímo lesnickému provozu s celorepublikovým pokrytím, v okolních zemích nevím.

- Z čeho máte v době spouštění Kůrovcové mapy největší radost?
JP: Na jednu stranu mám radost, že se ve velmi krátkém čase zhruba tří měsíců podařilo Kůrovcovou mapu dotáhnout do použitelné podoby. Radost ale člověk nemůže mít při pohledu na celorepublikovou míru rizika šíření kůrovců, danou jak dopady sucha, tak extrémním nárůstem populace lýkožrouta smrkového.
Těší mne, že vznik a výstupy ocenili i někteří, k moderním nástrojům jindy spíše skeptičtí kolegové. A možná největší radost mám z propojení možností, znalostí a schopností všech tří zúčastněných subjektů. Přál bych si, aby se v tomto stala Kůrovcová mapa v našem oboru inspirací.

FH: Mám radost ze samotného využití metod dálkového průzkumu Země, kterým můžeme přispět k řešení takto odborně a společensky závažného tématu. Dlouhodobý postoj řady českých lesníků, že DPZ u nás nepotřebujeme, se mění jen velmi pomalu. Všechno máme přece v hospodářských plánech. Přitom více než 5 % území republiky je pokryto dřevinnou vegetací (les dle NIL2/FAO), která je mimo jakoukoli evidenci, a tudíž i managementová opatření. Díky DPZ víme nejen kde, ale také v jakém stavu se tento les nachází. Je smutnou skutečností, že ani nejmodernější postupy monitoringu stavu lesa nemohou zajistit zodpovědné a rychlé kroky ke zpracování kalamity a následnou obnovu porostů či řešení problémů s vysokými stavy zvěře atp.

PZ: Určitě mám radost, že může Kůrovcová mapa v současné nelehké situaci přispět k řešení problémů s kůrovcovou kalamitou. Blízká budoucnost ukáže, zda jsme se nemýlili a zda se skutečně stane přínosem pro lesní provoz.

Děkuji za odpovědi (3. 12. 2018), Tereza Malčánková


méně

Závěrečné hodnocení projektu KŮROVCOVÉ INFO za rok 2018

Dlouhotrvající nadprůměrné teploty urychlily vývoj lýkožrouta smrkového, což se projevilo navýšením počtu rojení i dokončených generací. Poprvé v historii byla dokončena třetí generace rojení.
 
více

Letošní rok byl v mnoha ohledech z pohledu kůrovcové situace mimořádný, a to jak z hlediska rozsahu napadení lesů kůrovci, tak z hlediska průběhu jejich vývoje. Podle údajů ČHMÚ bylo období letošního ledna až září nejteplejší od začátku sledování. Průměrné teploty dle ČHMÚ za období duben až říjen byly proti dlouhodobému normálu vyšší o 3 °C a srážky v tomto období činily pouze 65 % dlouhodobého normálu. Extrémní sucho v současné době výrazně snižuje vitalitu porostů a tím jejich obranyschopnost proti náletu lýkožrouta smrkového.

Základní údaje

Celkem bylo u lýkožrouta smrkového sledováno 387 odchytových míst v 70 okresech v nadmořských výškách od 100 do 1 200 m. Počty odchytových míst v jednotlivých krajích a nadmořských výškách kolísaly, avšak přesto vedly, stejně jako v minulých letech, ke zmapování průběhu rojení. Je škoda, že nebyl zachycen začátek rojení, který přišel dříve, než jsme očekávali, a zároveň že nebylo na zhruba polovině lokalit dokončeno sledování až do konce rojení, což výsledky do jisté míry ovlivnilo. I letos se ukázalo, a to dokonce výrazněji, že zkrácení dne zcela nezastaví letovou aktivitu lýkožrouta smrkového.

Průběh rojení – celostátní úroveň

První rojení

Ojediněle byl zaznamenán let lýkožrouta smrkového již v posledním březnovém týdnu, avšak vlastní začátek rojení proběhl teprve v 15. týdnu, ve vyšších nadmořských výškách (od 600 m n. m.) pak s mírným posunem od 16. do 18. týdne, a to zhruba po 200 m. Obvykle trvalo dva, maximálně tři týdny. Na některých lokalitách se objevilo s odstupem zhruba 14 dnů mírné sesterské rojení. Lze konstatovat, že tato situace byla podobná předchozím rokům 2016 a 2017.

Druhé rojení

Druhé rojení nastalo zhruba po sedmi týdnech, ve 22. týdnu, a to více méně bez ohledu na nadmořskou výšku. Atypické bylo, že v některých nadmořských výškách, zejména vyšších, bylo intenzivnější než první rojení. V nadmořské výšce nad 1 200 m započalo druhé rojení až ve 25. týdnu. V tomto týdnu došlo v nadmořské výšce do 200 m k intenzivnímu sesterskému přerojování, které se s menší intenzitou projevilo i v dalších nadmořských výškách (kolem 28. týdne). Vývoj této generace trval často pouze pět týdnů.

Třetí rojení

Začátek třetího rojení lze situovat do 28. týdne (mohlo jít i o intenzivní sesterské rojení, jak vyplývá z hodnocení jednotlivých krajů), přičemž rozptyl začátku nebyl závislý již pouze na nadmořské výšce, ale zřejmě i na dalších faktorech (expozice, oslunění, z jakého cyklu generace pochází – hlavní rojení, sesterské přerojování apod.). Intenzivně třetí rojení pokračovalo až do 32. týdne. I zde lze konstatovat, že vývoj trval zhruba pět týdnů. Překvapivé je, že rychlost vývoje nebyla příliš ovlivněna nadmořskou výškou, zde se projevil spíše jistý časový posun s ohledem na počátek celého cyklu. V předchozích letech bylo slabé třetí rojení zaznamenáno až na přelomu srpna a září, jde tedy o značný posun.

V 37. až 39. týdnu se opět projevila mírně zvýšená letová aktivita l. smrkového, ovšem výrazně nižší než v celém zbývajícím období. Mohlo to být chápáno jako začátek čtvrtého rojení, které se dosud na území ČR nikdy nevyskytlo (většinou nedošlo ani k dokončení vývoje třetí generace, ta se pod kůrou dovyvinula až před jarním rojením). Podle terénních šetření sice docházelo k výletu brouků a následnému náletu na stromy, avšak pouze za účelem provedení úživného žíru nebo zazimování. Nedošlo tedy k zakládání další, již čtvrté generace (kladení vajíček bylo zaznamenáno pouze na několika stromech, mohlo však jít např. o pozdní sesterské přerojování).

Průběh rojení u l. severského a l. lesklého byl průběhu rojení l. smrkového velmi podobný, pouze s drobnými odchylkami.
Průměrná výše odchytů, ze kterých se provádí hodnocení, kolísala podle období a nadmořských výšek, ale většinou se pohybovala v rozmezí 500–2 000 jedinců, mimo hlavní období dosahovala pouze několika stovek (avšak pod 500 jedinců) a i se stoupající nadmořskou výškou průměrná výše odchytů většinou klesala.

Průběh rojení – krajská úroveň

Jihočeský kraj

V Jihočeském kraji je začátek rojení posunut do 16. a 17. týdne, protože bylo sledování prováděno až ve středních a vyšších nadmořských výškách (hodnocení od 400 m n. m. do 1 200 m n. m.). Druhé rojení kulminovalo ve 22. týdnu (sesterské pak proběhlo zřejmě ve 24. týdnu). Druhé rojení bylo zhruba stejně intenzivní jako první. Třetí rojení započalo ve 28. týdnu a ve vyšších nadmořských výškách kulminovalo až kolem 31. týdne. Zde se v 37. až 39. týdnu projevila zvýšená letová aktivita, což mohly být dozvuky sesterského rojení po druhé generaci.

Průměrná výše odchytů byla vysoká, v první polovině vegetačního období v nižších nadmořských výškách překračovala hodnotu 3 000 jedinců, ale velmi často i mimo toto období a ve vyšších nadmořských výškách překračovala 1 000 zachycených jedinců.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji byla odchytová místa především v nižších polohách (do 600 m n. m.), ve vyšších polohách (do 800 m n. m.) byly údaje nekontinuální a vyhodnocení je tím zatíženo chybou. První rojení proběhlo v 16. a 17. týdnu, ve 23. týdnu proběhlo druhé rojení a třetí pak ve 28.–30. týdnu (již bylo rozvleklejší). Mezitím se objevily náznaky sesterského přerojování. K navýšení letové aktivity došlo ještě ve 34. týdnu, od té doby byly odchyty prakticky nulové.
Průměrná výše odchytů, ze kterých bylo hodnocení provedeno, se pohybovala nejčastěji v rozpětí 500–1 000 jedinců, pouze zcela ojediněle překročila 2 000 jedinců.

Karlovarský kraj

V tomto kraji bylo sledování v rozmezí nadmořských výšek 400–1 000 m. První rojení nebylo zachyceno, sledování bylo zahájeno až v 17. týdnu. Stejně jako jinde bylo druhé rojení evidováno ve 22.–26. týdnu, ale nebylo příliš výrazné. K třetímu rojení došlo ve 26.–29. týdnu (ve výškách zhruba do 500–600 m n. m.), v nejvyšších polohách (nad 700 m n. m.) pak až ve 31.–32. týdnu. Rozdíly v tomto kraji nejsou příliš výrazné, těžko lze oddělit vlastní rojení od sesterských s ohledem na možné posuny v souvislosti s expozici apod.
Údaje pochází z relativně nízkých odchytů, nepřesahujících 500 jedinců (až na jednu výjimku).

Královéhradecký kraj

Také v Královéhradeckém kraji nebyl zachycen začátek rojení. Z údajů vyplývá, že proběhl až v 17. týdnu, byly zde ale nakumulovány odchyty minimálně z předchozího týdne, možná dvou (lapače byly zřejmě již nainstalovány). Druhé rojení kulminovalo ve 22. týdnu a třetí v 30.–32. týdnu. Sledování proběhlo v nadmořských výškách 200–900 m a nebylo vždy kontinuální.
Část odchytů se pohybovala ve výši kolem 1 000 jedinců, ale většinou to byly pouze stovky zachycených brouků. Pouze v jednom případě dosáhl průměrný odchyt téměř 4 000 jedinců (v rámci druhého rojení). Mírné odchyty byly zaznamenány ještě v 37. týdnu.

Liberecký kraj

Hodnocení probíhalo v nadmořských výškách 300–1 000 m. Začátek rojení byl zaznamenán v 17.–18. týdnu, i když mohlo jít již o sesterské přerojování (sledování bylo zahájeno v 16. týdnu). V nejvyšších nadmořských výškách (nad 900 m) byl začátek až v 19. týdnu. Druhé rojení proběhlo ve 22.–24. týdnu a třetí ve 28.–30. týdnu (zde se však jistě projevilo částečně i sesterské přerojování, minimálně na počátku této zvýšené amplitudy). Další vrchol byl v 32.–35. týdnu, kde se opět zřejmě potkalo sesterské přerojování s třetím rojením. Bohužel ne všechna sledování jsou kontinuální. Vyšší odchyty byly zaznamenány ještě v 36. týdnu.
Výše odchytů nepřekročila s jedinou výjimkou 500 brouků.

Moravskoslezský kraj

V Moravskoslezském kraji probíhalo sledování průběhu rojení od 200 do 1 100 m n. m. První rojení proběhlo v 16. a 17. týdnu, následovalo sesterské přerojování. Druhé rojení kulminovalo již ve 22. týdnu, přičemž ve 25. týdnu bylo zaznamenáno intenzivní sesterské přerojování. Třetí rojení lze z průběhu odchytů datovat do 29.–31. týdne. Odchyty, i když nižší, pokračovaly až do 39. týdne. Mohlo jít o sesterské přerojování i následné vyrojování dokončené třetí generace za účelem zazimování nebo provádění úživného žíru. Kladení vajíček jako základ čtvrté generace nebylo pozorováno.
Průměrné odchyty dosahovaly cca 1 000 jedinců, v průběhu prvního a druhého rojení až 5 000 jedinců. Od 30. týdne to bylo přibližně 100 jedinců s klesající tendencí.

Olomoucký kraj

Sledování zde bylo prováděno od 200 do 1 300 m n. m. První rojení začalo již v 13. týdnu, následně bylo průběhem počasí zabrzděno a opět kulminovalo v 16. týdnu (se sesterským přerojováním v 18. a 19. týdnu). Druhé rojení proběhlo ve 22. týdnu s relativně intenzivním sesterským rojením ve 25. až 27. týdnu. Třetí rojení pak proběhlo zřejmě v 30.–32. týdnu, zde se již opět mísily různé generace z hlavního rojení, ze sesterských přerojování a posunu v rychlosti vývoje kvůli expozici apod. Je to patrné i z toho, že relativně vysoké odchyty byly zaznamenány i v 35.–38. týdnu.

Průměrné odchyty zde často překračovaly 2 000 jedinců, ojediněle i přes tuto hranici, a to až do 6 000 nebo i více. Ke konci vegetační doby to byly již pouze stovky.

Pardubický kraj

Sledování probíhalo v Pardubickém kraji v nadmořských výškách 300–900 m. I zde došlo k začátku prvního rojení již v 13. týdnu, ale pouze v nadmořské výšce do 400 m. Kulminovalo pak až v 16. a 17. týdnu, v nejvyšších polohách až v 18. týdnu. Druhé rojení započalo ve 22. týdnu, kdy i kulminovalo, sesterské rojení pak proběhlo ve 25. a 26. týdnu. Třetí rojení proběhlo z větší části ve 29.–31. týdnu, s dalším navýšením odchytů ve 33. týdnu.
Průměrné odchyty se pohybovaly nejčastěji v rozmezí 500–1 000 jedinců, vyšší počty byly zaznamenány na počátku letové aktivity, nižší pak na konci letové aktivity l. smrkového.

Plzeňský kraj

Také v Plzeňském kraji, kde sledování probíhalo v rozpětí nadmořských výšek 300–1 200 m, byla zaznamenána tři rojení, která si navzájem byla svou výší velmi podobná. První rojení bylo zaznamenáno v 16.–18. týdnu (v nejvyšších polohách až v 19. týdnu. Druhé rojení se na většině území objevilo ve 22.–24. týdnu a třetí započalo ve 28. týdnu s posunem až do 30.–31. týdne, s ohledem na již výše uvedené skutečnosti. Letová aktivita byla zaznamenávána až do 34. týdne.

Průměrné odchyty se pohybovaly nejčastěji kolem 1 000 jedinců (v první polovině letové aktivity a do 500 jedinců (v druhé polovině letové aktivity), avšak s častými výkyvy zejména směrem nahoru.

Středočeský kraj a hlavní město Praha

Hodnocena byla data z výšek v rozsahu 100–900 m n. m., ale zejména v nejnižších polohách jsou tato data těžko „interpretovatelná". První rojení v této oblasti kulminovalo v 16.–17. týdnu (sesterské rojení proběhlo v 18. a 19. týdnu). Druhé rojení proběhlo ve 22. a 23. týdnu (sesterské ve 26. týdnu) a třetí rojení bylo zaznamenáno ve 29. a 30. týdnu (ve vyšších polohách až v 32. týdnu). Zvýšená letová aktivita byla zjištěna i v 36.–38. týdnu, a to především ve středních a vyšších polohách, takže mohlo jít ještě o sesterské přerojování nebo již o přípravu na zimování.
Průměrná výše odchytu přesahovala v hlavním období letové aktivity 1 000 jedinců a dosahovala až k 3 000 jedinců (ke konci letové aktivity to bylo jen několik set).

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji probíhalo sledování v rozpětí nadmořských výšek 100–1 000 m. Začátek rojení nebyl zřejmě zachycen, sledování bylo zahájeno až v 15. týdnu. V 17.–19. týdnu proběhlo zřejmě intenzivní sesterské přerojování. Ve 21. a 22. týdnu proběhlo druhé rojení a třetí kulminovalo v 30. týdnu.

Odchyty byly většinou nízké, pouze výjimečně překročily 500 jedinců.

Kraj Vysočina

V Kraji Vysočina sledování probíhalo v nadmořských výškách od 300 do 800 m. Sledování bylo zahájeno ve 14. týdnu. Odchyty byly relativně vysoké po celé sledované období, do jisté míry lze konstatovat, že zde bylo rojení prakticky kontinuální. První zvýšení bylo zaznamenáno v 15.–17. týdnu, což bylo zřejmě první rojení a částečně zřejmě i sesterské přerojování. Druhé rojení proběhlo mezi 22.–24. týdnem se silným sesterským přerojováním ve 28. týdnu. Třetí rojení pak proběhlo v 31.–32. týdnu.

Odchyty byly značně rozkolísané, od několika set do téměř 5 000 jedinců, nejčastěji se pohybovaly v rozmezí 1–2 tisíce.

Zlínský kraj

Ve Zlínském kraji proběhlo sledování v nadmořských výškách 200–800 m. Zahájeno bylo až v 16. týdnu, takže se zřejmě nepodařilo zachytit první rojení. Zvýšené odchyty byly zaznamenány v 17.–19. týdnu, a to především v nejnižších nadmořských výškách, což mohlo být pravděpodobně sesterské rojení. Druhé rojení proběhlo ve 23.–25. týdnu s intenzivním sesterským rojením ve 28. týdnu. Třetí rojení proběhlo v rozpětí 30.–33. týdne.
Průměrná výše odchytů se zhruba v polovině odběrů pohybovala v rozmezí 1 000–1 500 jedinců, ve druhé polovině do 1 000 jedinců.

Závěry

Letošní rok byl v mnoha aspektech atypický. První rojení začalo na některých lokalitách v nižších polohách již na přelomu března a dubna. Chladné počasí jej však přerušilo, a tak na většině území začalo až v polovině dubna. Vývoj lýkožrouta trval přibližně sedm týdnů.
Druhé rojení na většině území kulminovalo ve 22. týdnu, tj. na přelomu května a června. Vývoj této generace byl kratší, trval cca pět týdnů.
Třetí rojení započalo na většině území kolem 30.–32. týdne. Je otázkou, zda zvýšené odchyty ve 28. týdnu (na řadě lokalit) byly již začátkem třetího rojení, nebo velmi intenzivním sesterským rojením.

Ke konci letové aktivity je přehled o rojeních částečně nepřehledný kvůli různým faktorům.
Zaznamenáno bylo i čtvrté rojení v první polovině září, ovšem již nedocházelo ke kladení vajíček, ale pouze k náletu za účelem zralostního žíru či zazimování. I takto je tato situace atypická, podobná situace dosud nebyla na našem území zaznamenána.

Je zajímavé, že zejména ve druhém a třetím rojení byly do jisté míry setřeny rozdíly mezi nadmořskými výškami. V některých krajích, zejména těch nejvíce postižených, byla překvapivě situace v průběhu rojení méně přehledná než jinde, což poukazuje na složitost celé situace a potřebnost dostatečného počtu dat, aby bylo možné je náležitě vyhodnotit.

Je škoda, že část respondentů ukončila sledování již koncem srpna, kvůli čemuž jsou údaje o aktivitě v září méně vypovídající.
Zcela na závěr je nutné konstatovat, že průběh rojení bude mít značný vliv i na kůrovcovou situaci. Zmnožení počtu generací vedlo k nárůstu populace, v průběhu roku odumřelo více stromů, na kterých se vyvinulo větší množství brouků, a tak je v porostech větší zásoba brouků pro příští rok. Urychlení vývoje zkrátilo čas od nalezení napadeného stromu po jeho asanaci, takže v mnoha případech se asanace nestihla včas a docházelo k dalšímu nárůstu populace a napadání dalších stromů. To vše bude mít vliv na intenzitu jarního rojení. V průběhu následujícího období (listopad–březen) můžeme tyto negativní důsledky částečně eliminovat, jestliže budeme v maximální míře vyhledávat a těžit napadené stromy (nesmí však zůstat v lese nebo jeho blízkosti bez asanace, přičemž chemická asanace v tomto období je bezpředmětná). Jedině tímto můžeme nepříznivý vliv průběhu rojení s ohledem na napadení porostů v roce 2019 částečně obrátit v náš prospěch.

Autoři:
Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., Ing. Marie Zahradníková
LOS VÚLHM, v. v. i.
E-mail: zahradnik@vulhm.cz

Ing. Jan příhoda, Ing. Tereza Malčánková
Lesnická práce s.r.o.
E-mail: kontakt@kurovcoveinfo.cz


méně

Ukončení sezóny a poděkování

Vážení respondenti a uživatelé portálu KŮROVCOVÉ INFO, letošní monitoring aktivity kůrovců na našem portálu končí. Děkujeme za vaše zapojení!
 
více

Dovolte nám, abychom především vám, respondentům, poděkovali za vaše zapojení do projektu, za vaši práci a čas, vážíme si toho. Celkem vás letos bylo 180, sledovali jste téměř 490 odchytových míst.

Těší nás, že povědomí o KŮROVCOVÉM INFU se mezi odbornou i laickou veřejností zvyšuje, data byla citována i ve veřejných masmédiích. Výstupy z projektu můžete nadále sledovat na www.kurovcoveinfo.cz a v časopise Lesnická práce.

Doufáme, že i příští rok, který bude pravděpodobně z hlediska aktivity kůrovců ještě náročnější než ten letošní, nám zachováte přízeň a pomůžete sledovat průběh jejich rojení. Na jaře vás budeme opět informovat.

Lesu zdar a kůrovcům zmar!


méně

Kalamitní přemnožení lýkožrouta smrkového

V Česku v posledních čtyřech letech stále narůstá rozsah výskytu kůrovců na smrku. Již v roce 2017 bylo možno celkovou situaci značit jako bezprecedentní kalamitu, která se během roku 2018 dále vyhrotila, a to souběhem krajně nepříznivého průběhu počasí a povážlivé neschopnosti lesního hospodářství prostřednictvím opatření v ochraně lesa rozvoji kalamity čelit. V současnosti tak stojíme doslova na okraji propasti (podle mínění jiných již do ní padáme, a to po hlavě) v podobě hrozby plošného rozpadu smrkových porostů v dalších oblastech „po vzoru" situace v prostoru Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů na severní Moravě a ve Slezsku, kde již takový rozpad do značné míry proběhl. Jedním z odborných aspektů probíhající kalamity, či spíše již katastrofy, je také otázka aktuálního zastoupení jednotlivých druhů kůrovců, především pak lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a lýkožrouta severského (Ips duplicatus). Z praktického hlediska je to velmi důležité, neboť je prokázáno, že míra úspěšnosti obranných opatření a zásahů je z řady důvodů u lýkožrouta severského mnohem nižší než u dlouhodobě dobře známého lýkožrouta smrkového.
 
více

Otázce zastoupení jednotlivých druhů kůrovců (dříve kůrovcovitých, vzhledem k jejich samostatnému postavení) se věnovala pozornost při vzniku kalamity prakticky vždy, neboť účinné způsoby tlumení gradace jsou u každého druhu poněkud jiné, podobně jako je vzájemně odlišná jejich životní strategie, resp. celá jejich biologie. V posledním období se oproti stavu v minulosti situace dále zkomplikovala, neboť u nás došlo na většině území k expanzivnímu šíření lýkožrouta severského, který se dle dostupných poznatků původně sporadicky vyskytoval pouze na severovýchodě Česka, především v tzv. slezské nížině, kde se později silně rozšířil a začal významně škodit (pro bližší informace lze odkázat především na práce R. Mrkvy). Postup jeho šíření ze slezského „epicentra" je poměrně dobře zdokumentován také prostřednictvím tzv. feromonového monitoringu Lesní ochranné služby, jehož výsledky jsou dlouhodobě publikovány, mimo jiné také v Lesnické práci.

Role lýkožrouta severského
Je nesporné, že během 90. let minulého století došlo k postupnému rozšíření tohoto druhu v nižších polohách celého Slezska a severní a střední Moravy, přičemž zde byl při kontrolách nalézán na napadené hmotě ve velmi významném rozsahu. Lze dokonce uvažovat v tom smyslu, že v předmětné oblasti to byl právě lýkožrout severský, který v suchem oslabených smrkových porostech způsobil jakousi „primární korozi" a predisponoval je tak k následnému poškození větrem a v druhém sledu nastupujícím lýkožroutem smrkovým. Oba druhy se přitom ekologicky vzájemně „dobře doplňují" a v normálních podmínkách si troficky i topicky příliš nekonkurují (lýkožrout smrkový primárně napadá kmenové partie silnějších dimenzí, lýkožrout severský přednostně kolonizuje korunovou část stromů). Komplikovanost ochrany a obrany před tímto lýkožroutem přispívala k nárůstu jeho početnosti zejména v období mimo kůrovcovou kalamitu, kdy se běžně používanými obrannými opatřeními za spolupůsobení příznivých povětrnostních vlivů dařilo ještě úspěšně tlumit rozvoj lýkožrouta smrkového.
Podobnou roli zřejmě tento druh v nedávné minulosti sehrál také v případě počínajícího rozvoje kůrovcové kalamity v prostoru Drahanské vrchoviny a jihovýchodních (spíše pahorkatinných) částí Českomoravské vrchoviny, což bylo také prokázáno jeho četným výskytem na kalamitní hmotě při kontrolách LOS v těchto oblastech. Na některých dílčích lokalitách zde dokonce přitom prakticky dominoval a obsazoval i spodní partie kmenů. Na jiných místech Česka (především v oblasti Čech) však podobná „role" zatím prokázána nebyla.

liska_4

 Koruny smrků napadené lýkožroutem severským (Morava, Drahanská vrchovina, červenec 2018). Archiv VÚLHM.

Dominantní význam lýkožrouta smrkového
V současnosti v Česku obecně platí, že obrovská kalamita ve smrkových porostech, která se rozvíjí prakticky po celém státě, je kromě zmíněných výjimek dominantně způsobena katastrofálním přemnožením lýkožrouta smrkového. V letech 2017 a 2018 nelze rovněž hovořit ani o větším významu lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), vzhledem k panujícímu suchu však není možno vyloučit, že jeho význam v budoucím roce prudce naroste. Poslední lesnicky významnější „smrkový" druh, lýkožrout menší (Ips amitinus), dokonce zjevně ustupuje a jeho výskyt je nižší i v horských oblastech.
Klíčový význam lýkožrouta smrkového je patrný nejenom při kontrolách vytěžené kalamitní hmoty v porostech či na skládkách (kde zcela převažuje, často v podobě „monocenózy"), ale je zřejmý také podle obrazu poškození smrčin, což je bohužel velmi snadné pozorovat, vzhledem k obrovskému množství stojících napadených (a zpravidla i opuštěných) stromů v lesních porostech, ať již prostřednictvím tzv. rekognoskačních letů, nebo při pozemních „okulárních" šetřeních. Kůrovcové stromy a souše se nalézají v typických kompaktních ohniscích či stále častěji také v souvislých ohraničených plochách velkého rozsahu, není přítomen „difuzní" charakter napadení, typický pro dominantní výskyt lýkožrouta severského. Tím samozřejmě není řečeno, že na kalamitní hmotě, zejména pak v prostoru Moravy a Slezska, není možné lýkožrouta severského dnes najít. Není však většinou dominantní a na mnoha místech dokonce ve srovnání s první polovinou tohoto desetiletí jednoznačně ustupuje. O skutečné dosavadní praktické absenci výskytu na kalamitní hmotě lze hovořit pouze v případě nejzápadnějších částí státu, především Plzeňského a Karlovarského kraje.

liska_3

Vzhled typického napadení porostní stěny lýkožroutem smrkovým (Morava, Dačicko, červenec 2018). Archiv VÚLHM.

Závěr
Je zcela zřejmé, že současná kůrovcová kalamita (v případě Česka je dnes bohužel na místě hovořit spíše o kůrovcové katastrofě) je způsobena v rozhodující míře gradací lýkožrouta smrkového. Uvedený triviální fakt je potřebné mít na paměti, pokud uvažujeme o příčinách tohoto stavu, stejně jako o možnostech nápravy. Přestože je nesporné, že obrovskou dynamiku přemnožení primárně způsobil nepříznivý chod povětrnostních vlivů, míra zavinění ze strany lidské společnosti prostřednictvím koncepčního i provozního selhání lesního hospodářství je nesmírná (účinná a efektivní ochrana lesa je vždy otázka prevence). Pokud nebude „mobilizační" cestou zjednána maximálním možným způsobem náprava kurzu ve smyslu přísné aplikace dobře známých a minulostí osvědčených způsobů tlumení přemnožení lýkožrouta smrkového (včasná těžba a účinná asanace napadené hmoty u pařezu), je výhled do budoucích let v případě státu s aktuálním zastoupením smrku kolem 50 % zcela tristní, a to v zásadě bez ohledu na vývoj počasí. A veřejnost by o něm měla být pravdivě informována, zejména o jeho hospodářských a environmentálních dopadech (již v letošním roce zřejmě objem vytěžené smrkové kůrovcové hmoty dosáhne v Česku 8–10 mil. m3, celkový objem napadení pak může dosáhnout či překročit roční etát, tj. 15–20 mil. m3 ).

Autoři: Jan Liška, Jan Lubojacký, Miloš Knížek - Lesní ochranná služba VÚLHM, v. v. i.

 


méně
  • MZ
  • Hlavní partner projektuVLS-1
  • LCR logo
  • AK
  • stora-enso1
  • PEFC1
  • CM_logo
  • APHA_logo
dot