loading
  • Kumulovaná výše odchytů:
  • do 500
  • 501-1000
  • 1001-1500
  • 1500-2500
  • 2501-3500
  • 3501-4500
  • 4501-6000
  • nad 6000
  • 1 počet míst v okrese

 

Nová účinná a jednoduchá metoda asanace kůrovcového dříví

Kůrovcová kalamita postavila vlastníky lesa před problém, jak efektivně asanovat velké objemy kůrovcem napadeného dříví. Jako vhodná metoda zejména pro menší a střední vlastníky lesů se jeví „Ochrana skládek technologií MERCATA“, která využívá běžně používané prostředky pro ochranu lesa v kombinaci se zakrytím skládek netkanou textilií.
 
více

Princip metody spočívá v naskladnění dříví na netkanou textilii, následném povrchovém ošetření skládky schváleným insekticidem. Poté se skládka netkanou textilií překryje a spojí. V důsledku uzavření dříví pod textilií se významně zvýší účinnost ošetření daná zejména snížením odparem účinné látky, ale i nemožností opustit napadené dříví.

Testování metody proběhlo na skládkách různých velikostí. Pro zakrytí použita netkaná textilie o gramáži 50 g/m2 s deklarovanou UV stabilizací, která je určena k zemědělskému použití. Ošetřené dříví bylo ve všech testovaných skládkách silně napadeno kůrovcem. Na žádné skládce nebyl zjištěn pokus o prokousávání fólie a opuštění skládky kůrovci skrze textilii. Pod textilií se nalézali tisíce mrtvých kůrovců, opouštějících ošetřené i neošetřené výřezy. Vyrojující se kůrovci se pokoušeli opět zavrtat pod kůru a velmi rychle hynuli.

Ochrana skládek technologií MERCATA může být v situaci problematického odbytu kůrovcového dříví velmi efektivním nástrojem ochrany lesa. Je velmi jednoduchá, využívá dostupné materiály a lze ji aplikovat téměř bez omezení. Ve srovnání s jinými metodami je také méně nákladná. Odhadované náklady asanace činí 50 Kč/m3 kůrovcového dříví, přičemž lze předpokládat, že s narůstajícím objemem skládky a opakovaným použitím netkané textilie se náklady budou ještě snižovat.

V současnosti probíhají další testy této metody, ale již nyní lze konstatovat, že metoda je spolehlivá a může významně napomoci v řešení problematiky asanace skládek aktivního kůrovcového dříví, a tedy boji s kůrovcem na celém území naší republiky", říká jeden ze spoluautorů metody Petr Zahradník z Lesní ochranné služby.

Více si o „Ochraně skládek technologií MERCATA" můžete přečíst v článku v LP 7/2017, který tímto poskytujeme ke stažení v elektronické podobě zde.

 

 


méně

Nové větší odměrné nádobky na kůrovce

KŮROVCOVÉ INFO v souvislosti s nárůstem odchytů kůrovců na mnoha lokalitách v ČR přichází novými nádobky na kůrovce, jejichž objem bude lépe korespondovat s reálným stavem. Jsou určeny zejména pro lokality s vyššími odchyty lýkožrouta smrkového a dalších lýkožroutů. Nádobky mohou přispět k přesnosti monitoringu kůrovců, ale i zjednodušení této činnosti.
 
více

Kapacita prvních nádobek činila 700 jedinců lýkožrouta smrkového. Kapacita nových nádobek činí 4 000 jedinců lýkožrouta smrkového. Uzavíratelná nádobka je opět vyrobena z odolného plastu a je opatřena stupnicí v kusech lýkožrouta smrkového a v mililitrech. Stupnice je na nádobku tištěna speciální technologií, zajišťující její trvanlivost.
Odměrné nádobky na kůrovce vznikly díky finanční podpoře PEFC.

Nádobky je možné objednávat prostřednictvím e-mailu: predplatne@lesprace.cz nebo telefonního čísla: 321 679 414; 604 211 171

Ceny nových, větších nádobek:

  • 1ks: 50 Kč
  • 5ks: 45 Kč/kus
  • 10ks: 40kč/kus
  • Nádobka má výšku cca 10 cm a stupnice je kalibrovaná na 100-4 000 kusů brouků.

Ceny jsou uvedeny s DPH a v případě zaslání na dobírku se cena poštovného řídí ceníkem České pošty nebo PPL.

kurovec_odmerky

kurovec_odmerky_2

Ceny menších nádobek:

5 ks: 212 Kč
10 ks: 375 Kč
25 ks: 725 Kč

Nádobka má výšku cca 10 cm a stupnice je kalibrovaná na 100-700 kusů brouků.

KI_odmerne_nadobky_male

Ceny jsou uvedeny s DPH a v případě zaslání na dobírku se cena poštovného řídí ceníkem České pošty nebo PPL.

Srovnání obou typů odměrných nádobek

KI_srovnani_2

 


méně

Kalamitní kůrovcové desatero - stručný a praktický souhrn zásad ochrany lesa proti kůrovcům

Lesní ochranná služba ve spolupráci s dalšími lesnickými subjekty vydala stručné aktuální zásady pro boj s kůrovcovou kalamitou. Kalamitní kůrovcové desatero je souhrnem nejpodstatnějších opatření, podaných ve srozumitelné, stručné formě a reagujících na některá specifika boje s kůrovcem v kalamitním stavu.
 
více

Kůrovcové kalamitní desatero vzniklo z nutnosti oslovit se základními zásadami ochrany lesů co nejširší část populace, zejména drobné vlastníky lesů. V České republice je zhruba 300 tisíc vlastníků lesů a pro zamezení dalšího rozvoje kalamity je a bude jejich reakce zásadní.

I přesto, že je rozvoj kalamity z největší míry zaviněn vlivy počasí je nutné snažit s nepříznivým vývojem bojovat. A informovanost všech vlastníků lesů je základním předpokladem úspěšného boje. Věřím, že informace obsažené v kalamitním kůrovcovém desateru mohou pomoci všem drobným vlastníkům lesů, ale i obcím a státní správě lesů", říká hlavní autor kalamitního kůrovcového desatera, Petr Zahradník z Lesní ochranné služby a spoluautor webové aplikace KŮROVCOVÉ INFO.

ki10

Prioritou a zákonnou povinností všech vlastníků a správců lesů je zamezení rozvoje kůrovcové kalamity. Zásady mohou napomoci ochránit vlastní majetek a majetek sousedících vlastníků, což ukládá zákon o lesích. Kůrovcové desatero není nařízením, ale doporučením, vycházející z dlouhodobých zkušeností lesníků.

Kůrovcové desatero je určeno všem vlastníkům a správcům lesů, obcím, lesnickým firmám a je volně ke stažení na stránkách webu www.silvarium.cz nebo zde.

 


méně

Meziroční porovnání ukazuje zásadní nárůst výše odchytů lýkožrouta smrkového v letošním roce

KŮROVCOVÉ INFO mapuje průběh rojení v různých podmínkách téměř ve všech okresech a v mnoha nadmořských výškách již třetí sezónu. Stále se ovšem snažíme pracovat na dalším využívání získaných dat. Jednou z takových množností je analýza, zda a případně jakým způsobem koresponduje výše odchytů s narůstající kůrovcovou těžbu a jak se výše odchytů vyvíjí. Samozřejmě si jsme vědomi řady faktorů, které výši odchytů ovlivňují, ale vyhodnocení ukazuje některé hlavní trendy již nyní. Letošní odchyty jsou vyšší u 80 % porovnávaných okresů, přičemž u 13 okresů došlo k nárůstu výše odchytů ve sledovaném období o více než 500 %.
 
více

Zkoumané období a použitá data
Do hodnocení bylo zahrnuto období od začátku rojení do 20. května, tedy po aktuální stav, kdy rojení již pomalu končí, a to za všechny tři roky. Porovnány byly pouze okresy s kontinuálními odchyty ve sledovaném období. Ze 78 okresů v ČR (včetně Prahy) bylo pro první hodnocení (2016–2017) použito 37 okresů. Zde se mohl negativně projevit „nekoordinovaný nástup" zahajování odchytů, některé byly založeny v roce 2016 až kolem termínu, kdy již naše sledování končilo, takže nebyly zahrnuty do sledování. Pro druhé sledované období (2017–2018) bylo použito již 58 okresů. Kontinuálně se po dobu všech tří let provádělo sledování v tomto období u 33 okresů.

  2016 2017 2018
Počet okresů 71 68 70

 

Tabulka 1: Počet okresů, kde probíhal monitoring průběhu rojení lýkožrouta smrkového v rámci projektu KI

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2016–2017

Mezi roky 2016 a 2017 došlo k průměrnému poklesu výše odchytu na odchytových místech v rámci jednotlivých vyhodnocovaných okresů celkem ve 20 okresech. Celkem ve 14 okresech byl v roce 2017 meziroční pokles odchytů větší než o 50 %.. V oblasti severozápadních a severních Čech byla kůrovcová situace dosud pod kontrolou a tento pokles s ohledem na předchozí výši tedy není nijak významný. Ovšem totožný pokles v okresech střední a severní Moravy mohl představovat pozitivní posun k lepšímu, i když v některých okresech objem evidovaného kůrovcového dříví stále narůstal. V dalších šesti okresech došlo k poklesu výše odchytů v rozpětí 50–100 %. K tomuto poklesu došlo mozaikovitě opět po celém území, avšak byl soustředěn do okresů s vyšším objemem evidovaného kůrovcového dříví. Naopak k nárůstu výše odchytů došlo v 17 okresech. K nárůstu na 101–500 % vůči roku 2016 došlo u 11 okresů, z čehož se pouze okres Vsetín nachází v kritické oblasti střední a severní Moravy. K ještě výraznějšímu nárůstu výše odchytů došlo u pěti okresů, a to na úroveň 501–1 000 %. Významný je tento nárůst v okresech Jindřichův Hradec a České Budějovice, kde již v roce 2017 došlo k výraznému navýšení objemu evidovaného smrkového kůrovcového dříví proti roku předchozímu. Jediným okresem, kde nárůst v odchytech překročil 1 000 %, byl okres Beroun, kde byl ovšem původní základ relativně nízký (obr. 1).

 los_1_Mapa okresu 2016-2017

Obr. 1: Porovnání změn průměrných odchytů [%] lýkožrouta smrkového na odchytových místech v jednotlivých okresech mezi lety 2016 a 2017 (rok 2016 byl vzat jako základ, tj. 100 %; je-li odchylka nižší než 100 %, došlo ke snížení odchytu, je-li vyšší, došlo ke zvýšení odchytu).

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2017–2018
Ke zlepšení situace došlo mezi roky 2017 a 2018 pouze ve 12 okresech z 58 vyhodnocovaných. K poklesu pod 50 % proti předchozímu roku došlo v šesti případech, přitom okresy Prachatice a Jindřichův Hradec jsou v kritickém pásmu podél naší jižní hranice, kde se prudce zvyšuje objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví, takže je to poněkud neobvyklé a data budou ověřena. Pokles v rozmezí 51–100 % byl zaznamenán u odchytů v dalších šesti okresech, přičemž sem patří i okres Opava z kritické oblasti severní Moravy. Naopak k navýšení odchytů proti předchozímu roku došlo ve 46 okresech, tedy téměř u 80 % porovnávaných okresů. Na úroveň 101–500 % proti předchozímu roku se posunulo 33 okresů, a to jak ve většině krizových oblastí střední a severní Moravy a Slezska, tak i podél jižní hranice s Rakouskem a Německem, kde se situace výrazně zhoršuje. K nárůstu došlo ale i v dalších okresech, mozaikovitě rozsetých po celém našem území. Pouze v sedmi okresech došlo k nárůstu na úroveň 501–1 000 %. Ve třech případech se to týká kritické oblasti severní Moravy, jeden okres (Žďár nad Sázavou) sousedí s Vysočinou, ale situace je tam podle dostupných informací dosud pod kontrolou. Poslední tři okresy jsou soustředěny do oblastí s velmi nízkým stavem lýkožrouta, takže i malé navýšení odchytů může být v procentuálním vyjádření značné. Nárůst vyšší než 1 000 % byl zaznamenán u šesti okresů, což je zejména v okresech Nový Jičín a Klatovy, které patří mezi nejvíce postižené okresy, velmi alarmující. Ostatní čtyři okresy se nacházejí již mimo nejvíce postižené kůrovcové oblasti (obr. 2).

los_2Mapa okresu 2017-2018

Obr. 2: Porovnání změn průměrných odchytů [%] lýkožrouta smrkového na odchytových místech v jednotlivých okresech mezi lety 2017 a 2018 (rok 2017 byl vzat jako základ, tj. 100 %; je-li odchylka nižší než 100 %, došlo ke snížení odchytu, je-li vyšší, došlo ke zvýšení odchytu).

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2016–2018

Jestliže se pokusíme vyhodnotit všechny tři roky, dosáhneme rovněž zajímavých výsledků. K poklesu od roku 2016 až po současnost došlo pouze ve třech okresech. V dalších 13 okresech došlo vůči roku 2016 k poklesu alespoň v jednom ze sledovaných roků (2017 a 2018) nebo po poklesu v druhém roce sledování (2017) došlo k nárůstu výše odchytů ve třetím roce sledování (2018), přičemž mohl být i překročen původní stav z roku 2016 (obr. 3). Tento graf je pro přehlednost uveden v logaritmickém měřítku kvůli velkému rozptylu výše odchytů od desítek procent po tisíce procent.

los_graf


Obr. 3: Porovnání nárůstu výše odchytů (v procentech v logaritmickém vyjádření) mezi lety 2016–2018 dle jednotlivých okresů (100 % - rok 2016).

Závěr
Předložené vyhodnocení je zjednodušenou interpretací získaných dat, které nesnese přísná kritéria statistického vyhodnocení. Šlo nám spíše o vyhodnocení jistých trendů, které se zde, i přes všechny problémy se získáváním dat, projevily. Naznačuje i další možnou cestu, jak se získanými daty pracovat, ale také podle našeho názoru dokládá závažnost současné situace a pravděpodobně i vliv teplého a suchého jara na populaci lýkožrouta smrkového.
Autoři KŮROVCOVÉHO INFA děkují všem respondentům, že se i v této náročné době do projektu zapojili a umožnili tím sledovat nejen vývoj populace lýkožroutů v reálném čase, ale i podstatné trendy vývoje.

Autoři:
doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
Ing. Marie Zahradníková
Lesní ochranná služba VÚLHM v. v. i


méně
  • Logo_MZe_upr
  • Hlavní partner projektuvls
  •                                LCR logo
  •                               logoakcr
  •                                                    1200px-Stora_Enso.svg
  •                                                    Logo PEFC
  •                                          CM_logo
  •                                          APHA_logo
  •    
  •           
dot