loading
  • Kumulovaná výše odchytů:
  • do 500
  • 501-1000
  • 1001-1500
  • 1500-2500
  • 2501-3500
  • 3501-4500
  • 4501-6000
  • nad 6000
  • 1 počet míst v okrese

 

Nové větší odměrné nádobky na kůrovce

KŮROVCOVÉ INFO v souvislosti s nárůstem odchytů kůrovců na mnoha lokalitách v ČR přichází novými nádobky na kůrovce, jejichž objem bude lépe korespondovat s reálným stavem. Jsou určeny zejména pro lokality s vyššími odchyty lýkožrouta smrkového a dalších lýkožroutů. Nádobky mohou přispět k přesnosti monitoringu kůrovců, ale i zjednodušení této činnosti.
 
více

Kapacita prvních nádobek činila 700 jedinců lýkožrouta smrkového. Kapacita nových nádobek činí 4 000 jedinců lýkožrouta smrkového. Uzavíratelná nádobka je opět vyrobena z odolného plastu a je opatřena stupnicí v kusech lýkožrouta smrkového a v mililitrech. Stupnice je na nádobku tištěna speciální technologií, zajišťující její trvanlivost.
Odměrné nádobky na kůrovce vznikly díky finanční podpoře PEFC.

Nádobky je možné objednávat prostřednictvím e-mailu: predplatne@lesprace.cz nebo telefonního čísla: 321 679 414; 604 211 171

Ceny nádobek:

  • 1ks: 50 Kč/kus
  • 5ks: 45 Kč/kus
  • 10ks: 40kč/kus

Ceny jsou uvedeny s DPH a v případě zaslání na dobírku se cena poštovného řídí ceníkem České pošty nebo PPL.

kurovec_odmerky

kurovec_odmerky_2


méně

Kalamitní kůrovcové desatero - stručný a praktický souhrn zásad ochrany lesa proti kůrovcům

Lesní ochranná služba ve spolupráci s dalšími lesnickými subjekty vydala stručné aktuální zásady pro boj s kůrovcovou kalamitou. Kalamitní kůrovcové desatero je souhrnem nejpodstatnějších opatření, podaných ve srozumitelné, stručné formě a reagujících na některá specifika boje s kůrovcem v kalamitním stavu.
 
více

Kůrovcové kalamitní desatero vzniklo z nutnosti oslovit se základními zásadami ochrany lesů co nejširší část populace, zejména drobné vlastníky lesů. V České republice je zhruba 300 tisíc vlastníků lesů a pro zamezení dalšího rozvoje kalamity je a bude jejich reakce zásadní.

I přesto, že je rozvoj kalamity z největší míry zaviněn vlivy počasí je nutné snažit s nepříznivým vývojem bojovat. A informovanost všech vlastníků lesů je základním předpokladem úspěšného boje. Věřím, že informace obsažené v kalamitním kůrovcovém desateru mohou pomoci všem drobným vlastníkům lesů, ale i obcím a státní správě lesů", říká hlavní autor kalamitního kůrovcového desatera, Petr Zahradník z Lesní ochranné služby a spoluautor webové aplikace KŮROVCOVÉ INFO.

ki10

Prioritou a zákonnou povinností všech vlastníků a správců lesů je zamezení rozvoje kůrovcové kalamity. Zásady mohou napomoci ochránit vlastní majetek a majetek sousedících vlastníků, což ukládá zákon o lesích. Kůrovcové desatero není nařízením, ale doporučením, vycházející z dlouhodobých zkušeností lesníků.

Kůrovcové desatero je určeno všem vlastníkům a správcům lesů, obcím, lesnickým firmám a je volně ke stažení na stránkách webu www.silvarium.cz nebo zde.

 


méně

Meziroční porovnání ukazuje zásadní nárůst výše odchytů lýkožrouta smrkového v letošním roce

KŮROVCOVÉ INFO mapuje průběh rojení v různých podmínkách téměř ve všech okresech a v mnoha nadmořských výškách již třetí sezónu. Stále se ovšem snažíme pracovat na dalším využívání získaných dat. Jednou z takových množností je analýza, zda a případně jakým způsobem koresponduje výše odchytů s narůstající kůrovcovou těžbu a jak se výše odchytů vyvíjí. Samozřejmě si jsme vědomi řady faktorů, které výši odchytů ovlivňují, ale vyhodnocení ukazuje některé hlavní trendy již nyní. Letošní odchyty jsou vyšší u 80 % porovnávaných okresů, přičemž u 13 okresů došlo k nárůstu výše odchytů ve sledovaném období o více než 500 %.
 
více

Zkoumané období a použitá data
Do hodnocení bylo zahrnuto období od začátku rojení do 20. května, tedy po aktuální stav, kdy rojení již pomalu končí, a to za všechny tři roky. Porovnány byly pouze okresy s kontinuálními odchyty ve sledovaném období. Ze 78 okresů v ČR (včetně Prahy) bylo pro první hodnocení (2016–2017) použito 37 okresů. Zde se mohl negativně projevit „nekoordinovaný nástup" zahajování odchytů, některé byly založeny v roce 2016 až kolem termínu, kdy již naše sledování končilo, takže nebyly zahrnuty do sledování. Pro druhé sledované období (2017–2018) bylo použito již 58 okresů. Kontinuálně se po dobu všech tří let provádělo sledování v tomto období u 33 okresů.

  2016 2017 2018
Počet okresů 71 68 70

 

Tabulka 1: Počet okresů, kde probíhal monitoring průběhu rojení lýkožrouta smrkového v rámci projektu KI

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2016–2017

Mezi roky 2016 a 2017 došlo k průměrnému poklesu výše odchytu na odchytových místech v rámci jednotlivých vyhodnocovaných okresů celkem ve 20 okresech. Celkem ve 14 okresech byl v roce 2017 meziroční pokles odchytů větší než o 50 %.. V oblasti severozápadních a severních Čech byla kůrovcová situace dosud pod kontrolou a tento pokles s ohledem na předchozí výši tedy není nijak významný. Ovšem totožný pokles v okresech střední a severní Moravy mohl představovat pozitivní posun k lepšímu, i když v některých okresech objem evidovaného kůrovcového dříví stále narůstal. V dalších šesti okresech došlo k poklesu výše odchytů v rozpětí 50–100 %. K tomuto poklesu došlo mozaikovitě opět po celém území, avšak byl soustředěn do okresů s vyšším objemem evidovaného kůrovcového dříví. Naopak k nárůstu výše odchytů došlo v 17 okresech. K nárůstu na 101–500 % vůči roku 2016 došlo u 11 okresů, z čehož se pouze okres Vsetín nachází v kritické oblasti střední a severní Moravy. K ještě výraznějšímu nárůstu výše odchytů došlo u pěti okresů, a to na úroveň 501–1 000 %. Významný je tento nárůst v okresech Jindřichův Hradec a České Budějovice, kde již v roce 2017 došlo k výraznému navýšení objemu evidovaného smrkového kůrovcového dříví proti roku předchozímu. Jediným okresem, kde nárůst v odchytech překročil 1 000 %, byl okres Beroun, kde byl ovšem původní základ relativně nízký (obr. 1).

 los_1_Mapa okresu 2016-2017

Obr. 1: Porovnání změn průměrných odchytů [%] lýkožrouta smrkového na odchytových místech v jednotlivých okresech mezi lety 2016 a 2017 (rok 2016 byl vzat jako základ, tj. 100 %; je-li odchylka nižší než 100 %, došlo ke snížení odchytu, je-li vyšší, došlo ke zvýšení odchytu).

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2017–2018
Ke zlepšení situace došlo mezi roky 2017 a 2018 pouze ve 12 okresech z 58 vyhodnocovaných. K poklesu pod 50 % proti předchozímu roku došlo v šesti případech, přitom okresy Prachatice a Jindřichův Hradec jsou v kritickém pásmu podél naší jižní hranice, kde se prudce zvyšuje objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví, takže je to poněkud neobvyklé a data budou ověřena. Pokles v rozmezí 51–100 % byl zaznamenán u odchytů v dalších šesti okresech, přičemž sem patří i okres Opava z kritické oblasti severní Moravy. Naopak k navýšení odchytů proti předchozímu roku došlo ve 46 okresech, tedy téměř u 80 % porovnávaných okresů. Na úroveň 101–500 % proti předchozímu roku se posunulo 33 okresů, a to jak ve většině krizových oblastí střední a severní Moravy a Slezska, tak i podél jižní hranice s Rakouskem a Německem, kde se situace výrazně zhoršuje. K nárůstu došlo ale i v dalších okresech, mozaikovitě rozsetých po celém našem území. Pouze v sedmi okresech došlo k nárůstu na úroveň 501–1 000 %. Ve třech případech se to týká kritické oblasti severní Moravy, jeden okres (Žďár nad Sázavou) sousedí s Vysočinou, ale situace je tam podle dostupných informací dosud pod kontrolou. Poslední tři okresy jsou soustředěny do oblastí s velmi nízkým stavem lýkožrouta, takže i malé navýšení odchytů může být v procentuálním vyjádření značné. Nárůst vyšší než 1 000 % byl zaznamenán u šesti okresů, což je zejména v okresech Nový Jičín a Klatovy, které patří mezi nejvíce postižené okresy, velmi alarmující. Ostatní čtyři okresy se nacházejí již mimo nejvíce postižené kůrovcové oblasti (obr. 2).

los_2Mapa okresu 2017-2018

Obr. 2: Porovnání změn průměrných odchytů [%] lýkožrouta smrkového na odchytových místech v jednotlivých okresech mezi lety 2017 a 2018 (rok 2017 byl vzat jako základ, tj. 100 %; je-li odchylka nižší než 100 %, došlo ke snížení odchytu, je-li vyšší, došlo ke zvýšení odchytu).

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2016–2018

Jestliže se pokusíme vyhodnotit všechny tři roky, dosáhneme rovněž zajímavých výsledků. K poklesu od roku 2016 až po současnost došlo pouze ve třech okresech. V dalších 13 okresech došlo vůči roku 2016 k poklesu alespoň v jednom ze sledovaných roků (2017 a 2018) nebo po poklesu v druhém roce sledování (2017) došlo k nárůstu výše odchytů ve třetím roce sledování (2018), přičemž mohl být i překročen původní stav z roku 2016 (obr. 3). Tento graf je pro přehlednost uveden v logaritmickém měřítku kvůli velkému rozptylu výše odchytů od desítek procent po tisíce procent.

los_graf


Obr. 3: Porovnání nárůstu výše odchytů (v procentech v logaritmickém vyjádření) mezi lety 2016–2018 dle jednotlivých okresů (100 % - rok 2016).

Závěr
Předložené vyhodnocení je zjednodušenou interpretací získaných dat, které nesnese přísná kritéria statistického vyhodnocení. Šlo nám spíše o vyhodnocení jistých trendů, které se zde, i přes všechny problémy se získáváním dat, projevily. Naznačuje i další možnou cestu, jak se získanými daty pracovat, ale také podle našeho názoru dokládá závažnost současné situace a pravděpodobně i vliv teplého a suchého jara na populaci lýkožrouta smrkového.
Autoři KŮROVCOVÉHO INFA děkují všem respondentům, že se i v této náročné době do projektu zapojili a umožnili tím sledovat nejen vývoj populace lýkožroutů v reálném čase, ale i podstatné trendy vývoje.

Autoři:
doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
Ing. Marie Zahradníková
Lesní ochranná služba VÚLHM v. v. i


méně

Porovnání průběhu rojení s denními teplotami - pilotní rok měření teplot na vybraných odchytových místech

V roce 2017 bylo sledování rojení lýkožrouta smrkového a lýkožrouta severského obohaceno o měření teplot na vybraných odchytových místech. Přístrojů na měření teploty (dataloggerů) bylo celkem osm, a to ve čtyřech okresech, v různých nadmořských výškách. Šest měření proběhlo společně s odchyty l. smrkového a dvě měření společně s odchyty l. severského. Na takto vybavených lokalitách lze sledovat případný vliv teplot na výše odchytů lýkožroutů. Srážky, které jistě také ovlivňují letovou aktivitu kůrovců, těmito zařízeními sledovat nebylo možné.
 
více

První datalogger (graf 1) byl použit v okrese Bruntál (Moravskoslezský kraj) v nadmořské výšce odběrového místa 680 m, a to při odchytu lýkožrouta severského. Teplota byla měřena od 20. do 33. týdne (17. 5. - 13. 8.), odběry z lapače probíhaly v 19.–38. týdnu (12. 5. - 18. 9.) Hned zahajovací odchyt v 19. týdnu byl velmi vysoký – 2 000 brouků. Teploty byly sledovány teprve od 20. týdne, průměrná teplota se pohybovala kolem 22 °C a rostla s postupným poklesem zpět na 22 °C až do 22. týdne (3. 6.). Následný nárůst teplot se souběžným nárůstem odchytů byl zaznamenán od 25. týdne. Až do konce měření teplota kolísala mezi 13 °C a 25 °C s několika ostrými vrcholy, odchyty postupně klesaly až k nule v posledním 38. týdnu.
Průměrná teplota za měsíc červen byla 18,7 °C, za měsíc červenec 18,3 °C. V porovnání s daty z ČHMÚ, stanice Šumperk (červen 18,2 °C; červenec 18,1 °C), byly teploty nepatrně vyšší. Měření teplot v prvním a posledním sledovaném měsíci nekorespondovalo se začátkem, resp. koncem měsíce, takže nebylo možné stanovit průměrnou měsíční teplotu (to platí i pro všechny ostatní sledované lokality).

KI_web1

 

 

Druhé měření teplot bylo opět v okrese Bruntál(Moravskoslezský kraj) v nadmořské výšce odběrového místa 740 m při odchytu lýkožrouta severského. Teplota byla měřena od 19. týdne do 24. týdne (11.5. - 14.6), viz graf 2.

První odběr s datem 12. 5. a teplotou přesahující 20 °C obsahoval pouze 10 jedinců lýkožrouta severského. Následně teploty klesly až na 13 °C, po týdnu opět vzrostly na téměř 22 °C a odchyceno bylo 1 000 brouků. Do 22. týdne se oteplovalo až na více než 27 °C, přičemž odchyty se postupně snižovaly na 100, 50 a 10 jedinců, aniž by reagovaly na opětovné zvýšení teploty ke 27 °C.
Průměrnou měsíční teplotu z tohoto dataloggeru nelze bohužel stanovit za žádný měsíc, protože měření probíhalo pouze dva měsíce a ani v jednom případě nebyl postižen celý měsíc.

KI_web

V okrese Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj) byl datalogger instalován na odchytovém místě pro odchyt lýkožrouta smrkového v nadmořské výšce 597 m. Teplota byla měřena od 18. do 33. týdne (4.5.-20.8), viz graf 3.
Od začátku měření se teploty držely okolo 24 °C. První odchyt ve 20. týdnu (16. 5.) byl ve výši 300 brouků, ve 23. týdnu (5. 6.) se postupně zvýšil na 1 200, přičemž teplota začala klesat. Po celou dobu sledování teplota i odchyty oscilovaly, přičemž odchyty se od 25. týdne snižovaly, i když teplota se na přelomu července a srpna zvedla až k 25 °C.
Průměrná teplota byla v měsíci červnu 16,4 °C, ve srovnání s daty ČHMÚ stanice Hradec Králové 19,4 °C byla o celé 3 °C nižší. Červenec o mnoho teplejší nebyl (16,7 °C), stanice ČHMÚ naměřila průměr 19,3°C.

KI_web3

 

V okrese Český Krumlov (Jihočeský kraj) byly teploty sledovány v nadmořské výšce 1 120 m, a to při odchytu lýkožrouta smrkového. První odchyt ve 20. týdnu (18. 5.) byl na dlouhou dobu nejvyšší – 1 300 brouků. Teploty před ním byly vysoké až 23 °C, poté klesly až k 7 °C. Nejvyšší odchyt vůbec je evidován v 29. týdnu (21. 7.) – 2 500 brouků. Nachází se uprostřed jednoho z mnoha teplotních vrcholů, při dalším vzrůstu, kdy teploty vyšplhaly ke 23 °C bylo odchyceno 600 brouků, následně odchyty i teplota kolísavě klesaly (graf 4).
Průměrná teplota za měsíc červen činila 14,3 °C, za měsíc červenec 14,2 °C. Stanice ČHMÚ v Českých Budějovicích naměřila v obou měsících průměr téměř o 6 stupňů vyšší, a to 20 °C.

KI_web4

 

V okrese Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj) byly teploty měřeny i na odchytovém místě v nadmořské výšce 850 m, opět při odchytu lýkožrouta smrkového (graf 5). Měřeny byly od 21. týdne do 33. týdne (25. 5. - 20. 8.).
Na začátku měření dosahovaly teploty výšky 20 až 24 °C. První odchyt v 21. týdnu nebyl nejvyšší – 600 brouků. Následující tři odchyty kolísaly mezi 1 000 a 2 000 zachycenými jedinci, přestože teplota výrazněji klesala až k 8 °C.
Průměrná teplota na lokalitě činila v měsíci červnu 15,1 °C, v měsíci červenci pak 15,3 °C. Meteorologická stanice v Ústí nad Orlicí naměřila průměrné teploty v červnu 17,9 °C, v červenci 18,0 °C.

KI_web5

 

V okrese Rokycany (Plzeňský kraj) bylo dataloggerem vybaveno odchytové místo na odchyt lýkožrouta smrkového v nadmořské výšce 480 m (graf 6). Odchyty nebyly vysoké, první odchyt v 19. týdnu (9. 5.) čítal 69 brouků. Počty odchytů poté rostly až do konce května, ovšem nijak dramaticky, maximum zůstalo na 254 jedincích. Teploty v tomto období kolísaly mezi cca 12,0 a 25,0 °C. V červnu dosáhla teplota maxima 25,2 °C a ve 25. týdnu (22. 6.) následoval nejvyšší odchyt 350 brouků. Začátkem srpna (1. 8.) byla tato teplota překonána, dosáhla hodnoty 25,6 °C, odchyty však zůstaly na výši kolem 100 brouků.
Průměrná teplota za měsíc červen činila na lokalitě 18,8 °C, za měsíc červenec 18,7 °C. Průměrná teplota naměřená na stanici Plzeň byla o něco vyšší, v červnu 19,7 °C, v červenci také 19,7 °C.

KI_web6

 

Další měření v okrese Bruntál (Moravskoslezský kraj) proběhlo v nadmořské výšce 800 m při odchytu lýkožrouta smrkového (graf 7). První odchyt v 19. týdnu (12. 5.) byl nízký (jen 200 brouků), teploty se držely mezi 10 a 19 °C, jedinkrát dosáhly 22 °C. Ve 20. týdnu (19. 5.) bylo odchyceno 4 000 brouků, následně kolísala teplota i odchyt. Nejvyšší množství (5 000 brouků) zaznamenaly všechny tři odchyty v měsíci červenci, průměrná teplota na začátku měsíce srpna vzrostla až k 26 °C, červenec výrazně teplý nebyl.
Průměrná teplota v červnu dosáhla 16,9 °C, v červenci 17,2 °C. Průměrná teplota na stanici Šumperk byla v červnu 18,2 °C, v červenci 18,1 °C.

KI_web7

 

Závěrem
Z pilotního měření vztahu teplot a výše odchytů na konkrétním odchytovém místě vyplynulo několik závěrů: 
- Počet sledovaných lokalit je pro objektivní vyhodnocení příliš malý.
- Je nezbytně nutné, aby měření teplot bylo kontinuální s odchyty, aby bylo zahájeno před letovou aktivitou a ukončeno po konci letové aktivity. Optimální by bylo, aby zahrnovalo celý měsíc (z důvodu výpočtu průměrné měsíční teploty).
- I když se na první pohled může zdát, že nízké odchyty korespondují s nízkou teplotou v daný den, tak mezi jednotlivými odběry byly teploty vyšší, takže podmínky pro let byly dobré, což je třeba brát v úvahu.
- Výsledky bude vhodné statisticky vyhodnotit až po naměření více údajů.
I přesto však hodnotíme pilotní rok měření teplot jako účelný a přinášející nové poznatky v oblasti přenosu dat přímo z lesů, tak zkoumání bionomie kůrovců.


méně

Partneři projektu

  • Logo_MZe_upr
  • Hlavní partner projektuvls
  •   LCR logo
  •   CM_logo
  •   APHA_logo
  •   Logo_pefc_KI            
dot