loading
  • Kumulovaná výše odchytů:
  • do 500
  • 501-1000
  • 1001-1500
  • 1500-2500
  • 2501-3500
  • 3501-4500
  • 4501-6000
  • nad 6000
  • 1 počet míst v okrese

 

Kalamitní přemnožení lýkožrouta smrkového

V Česku v posledních čtyřech letech stále narůstá rozsah výskytu kůrovců na smrku. Již v roce 2017 bylo možno celkovou situaci značit jako bezprecedentní kalamitu, která se během roku 2018 dále vyhrotila, a to souběhem krajně nepříznivého průběhu počasí a povážlivé neschopnosti lesního hospodářství prostřednictvím opatření v ochraně lesa rozvoji kalamity čelit. V současnosti tak stojíme doslova na okraji propasti (podle mínění jiných již do ní padáme, a to po hlavě) v podobě hrozby plošného rozpadu smrkových porostů v dalších oblastech „po vzoru" situace v prostoru Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů na severní Moravě a ve Slezsku, kde již takový rozpad do značné míry proběhl. Jedním z odborných aspektů probíhající kalamity, či spíše již katastrofy, je také otázka aktuálního zastoupení jednotlivých druhů kůrovců, především pak lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a lýkožrouta severského (Ips duplicatus). Z praktického hlediska je to velmi důležité, neboť je prokázáno, že míra úspěšnosti obranných opatření a zásahů je z řady důvodů u lýkožrouta severského mnohem nižší než u dlouhodobě dobře známého lýkožrouta smrkového.
 
více

Otázce zastoupení jednotlivých druhů kůrovců (dříve kůrovcovitých, vzhledem k jejich samostatnému postavení) se věnovala pozornost při vzniku kalamity prakticky vždy, neboť účinné způsoby tlumení gradace jsou u každého druhu poněkud jiné, podobně jako je vzájemně odlišná jejich životní strategie, resp. celá jejich biologie. V posledním období se oproti stavu v minulosti situace dále zkomplikovala, neboť u nás došlo na většině území k expanzivnímu šíření lýkožrouta severského, který se dle dostupných poznatků původně sporadicky vyskytoval pouze na severovýchodě Česka, především v tzv. slezské nížině, kde se později silně rozšířil a začal významně škodit (pro bližší informace lze odkázat především na práce R. Mrkvy). Postup jeho šíření ze slezského „epicentra" je poměrně dobře zdokumentován také prostřednictvím tzv. feromonového monitoringu Lesní ochranné služby, jehož výsledky jsou dlouhodobě publikovány, mimo jiné také v Lesnické práci.

Role lýkožrouta severského
Je nesporné, že během 90. let minulého století došlo k postupnému rozšíření tohoto druhu v nižších polohách celého Slezska a severní a střední Moravy, přičemž zde byl při kontrolách nalézán na napadené hmotě ve velmi významném rozsahu. Lze dokonce uvažovat v tom smyslu, že v předmětné oblasti to byl právě lýkožrout severský, který v suchem oslabených smrkových porostech způsobil jakousi „primární korozi" a predisponoval je tak k následnému poškození větrem a v druhém sledu nastupujícím lýkožroutem smrkovým. Oba druhy se přitom ekologicky vzájemně „dobře doplňují" a v normálních podmínkách si troficky i topicky příliš nekonkurují (lýkožrout smrkový primárně napadá kmenové partie silnějších dimenzí, lýkožrout severský přednostně kolonizuje korunovou část stromů). Komplikovanost ochrany a obrany před tímto lýkožroutem přispívala k nárůstu jeho početnosti zejména v období mimo kůrovcovou kalamitu, kdy se běžně používanými obrannými opatřeními za spolupůsobení příznivých povětrnostních vlivů dařilo ještě úspěšně tlumit rozvoj lýkožrouta smrkového.
Podobnou roli zřejmě tento druh v nedávné minulosti sehrál také v případě počínajícího rozvoje kůrovcové kalamity v prostoru Drahanské vrchoviny a jihovýchodních (spíše pahorkatinných) částí Českomoravské vrchoviny, což bylo také prokázáno jeho četným výskytem na kalamitní hmotě při kontrolách LOS v těchto oblastech. Na některých dílčích lokalitách zde dokonce přitom prakticky dominoval a obsazoval i spodní partie kmenů. Na jiných místech Česka (především v oblasti Čech) však podobná „role" zatím prokázána nebyla.

liska_4

 Koruny smrků napadené lýkožroutem severským (Morava, Drahanská vrchovina, červenec 2018). Archiv VÚLHM.

Dominantní význam lýkožrouta smrkového
V současnosti v Česku obecně platí, že obrovská kalamita ve smrkových porostech, která se rozvíjí prakticky po celém státě, je kromě zmíněných výjimek dominantně způsobena katastrofálním přemnožením lýkožrouta smrkového. V letech 2017 a 2018 nelze rovněž hovořit ani o větším významu lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), vzhledem k panujícímu suchu však není možno vyloučit, že jeho význam v budoucím roce prudce naroste. Poslední lesnicky významnější „smrkový" druh, lýkožrout menší (Ips amitinus), dokonce zjevně ustupuje a jeho výskyt je nižší i v horských oblastech.
Klíčový význam lýkožrouta smrkového je patrný nejenom při kontrolách vytěžené kalamitní hmoty v porostech či na skládkách (kde zcela převažuje, často v podobě „monocenózy"), ale je zřejmý také podle obrazu poškození smrčin, což je bohužel velmi snadné pozorovat, vzhledem k obrovskému množství stojících napadených (a zpravidla i opuštěných) stromů v lesních porostech, ať již prostřednictvím tzv. rekognoskačních letů, nebo při pozemních „okulárních" šetřeních. Kůrovcové stromy a souše se nalézají v typických kompaktních ohniscích či stále častěji také v souvislých ohraničených plochách velkého rozsahu, není přítomen „difuzní" charakter napadení, typický pro dominantní výskyt lýkožrouta severského. Tím samozřejmě není řečeno, že na kalamitní hmotě, zejména pak v prostoru Moravy a Slezska, není možné lýkožrouta severského dnes najít. Není však většinou dominantní a na mnoha místech dokonce ve srovnání s první polovinou tohoto desetiletí jednoznačně ustupuje. O skutečné dosavadní praktické absenci výskytu na kalamitní hmotě lze hovořit pouze v případě nejzápadnějších částí státu, především Plzeňského a Karlovarského kraje.

liska_3

Vzhled typického napadení porostní stěny lýkožroutem smrkovým (Morava, Dačicko, červenec 2018). Archiv VÚLHM.

Závěr
Je zcela zřejmé, že současná kůrovcová kalamita (v případě Česka je dnes bohužel na místě hovořit spíše o kůrovcové katastrofě) je způsobena v rozhodující míře gradací lýkožrouta smrkového. Uvedený triviální fakt je potřebné mít na paměti, pokud uvažujeme o příčinách tohoto stavu, stejně jako o možnostech nápravy. Přestože je nesporné, že obrovskou dynamiku přemnožení primárně způsobil nepříznivý chod povětrnostních vlivů, míra zavinění ze strany lidské společnosti prostřednictvím koncepčního i provozního selhání lesního hospodářství je nesmírná (účinná a efektivní ochrana lesa je vždy otázka prevence). Pokud nebude „mobilizační" cestou zjednána maximálním možným způsobem náprava kurzu ve smyslu přísné aplikace dobře známých a minulostí osvědčených způsobů tlumení přemnožení lýkožrouta smrkového (včasná těžba a účinná asanace napadené hmoty u pařezu), je výhled do budoucích let v případě státu s aktuálním zastoupením smrku kolem 50 % zcela tristní, a to v zásadě bez ohledu na vývoj počasí. A veřejnost by o něm měla být pravdivě informována, zejména o jeho hospodářských a environmentálních dopadech (již v letošním roce zřejmě objem vytěžené smrkové kůrovcové hmoty dosáhne v Česku 8–10 mil. m3, celkový objem napadení pak může dosáhnout či překročit roční etát, tj. 15–20 mil. m3 ).

Autoři: Jan Liška, Jan Lubojacký, Miloš Knížek - Lesní ochranná služba VÚLHM, v. v. i.

 


méně

Nová účinná a jednoduchá metoda asanace kůrovcového dříví

Kůrovcová kalamita postavila vlastníky lesa před problém, jak efektivně asanovat velké objemy kůrovcem napadeného dříví. Jako vhodná metoda zejména pro menší a střední vlastníky lesů se jeví „Ochrana skládek technologií MERCATA“, která využívá běžně používané prostředky pro ochranu lesa v kombinaci se zakrytím skládek netkanou textilií.
 
více

Princip metody spočívá v naskladnění dříví na netkanou textilii, následném povrchovém ošetření skládky schváleným insekticidem. Poté se skládka netkanou textilií překryje a spojí. V důsledku uzavření dříví pod textilií se významně zvýší účinnost ošetření daná zejména snížením odparem účinné látky, ale i nemožností opustit napadené dříví.

Testování metody proběhlo na skládkách různých velikostí. Pro zakrytí použita netkaná textilie o gramáži 50 g/m2 s deklarovanou UV stabilizací, která je určena k zemědělskému použití. Ošetřené dříví bylo ve všech testovaných skládkách silně napadeno kůrovcem. Na žádné skládce nebyl zjištěn pokus o prokousávání fólie a opuštění skládky kůrovci skrze textilii. Pod textilií se nalézali tisíce mrtvých kůrovců, opouštějících ošetřené i neošetřené výřezy. Vyrojující se kůrovci se pokoušeli opět zavrtat pod kůru a velmi rychle hynuli.

Ochrana skládek technologií MERCATA může být v situaci problematického odbytu kůrovcového dříví velmi efektivním nástrojem ochrany lesa. Je velmi jednoduchá, využívá dostupné materiály a lze ji aplikovat téměř bez omezení. Ve srovnání s jinými metodami je také méně nákladná. Odhadované náklady asanace činí 50 Kč/m3 kůrovcového dříví, přičemž lze předpokládat, že s narůstajícím objemem skládky a opakovaným použitím netkané textilie se náklady budou ještě snižovat.

V současnosti probíhají další testy této metody, ale již nyní lze konstatovat, že metoda je spolehlivá a může významně napomoci v řešení problematiky asanace skládek aktivního kůrovcového dříví, a tedy boji s kůrovcem na celém území naší republiky", říká jeden ze spoluautorů metody Petr Zahradník z Lesní ochranné služby.

Více si o „Ochraně skládek technologií MERCATA" můžete přečíst v článku v LP 7/2017, který tímto poskytujeme ke stažení v elektronické podobě zde.

 

 


méně

Nové větší odměrné nádobky na kůrovce

KŮROVCOVÉ INFO v souvislosti s nárůstem odchytů kůrovců na mnoha lokalitách v ČR přichází novými nádobky na kůrovce, jejichž objem bude lépe korespondovat s reálným stavem. Jsou určeny zejména pro lokality s vyššími odchyty lýkožrouta smrkového a dalších lýkožroutů. Nádobky mohou přispět k přesnosti monitoringu kůrovců, ale i zjednodušení této činnosti.
 
více

Kapacita prvních nádobek činila 700 jedinců lýkožrouta smrkového. Kapacita nových nádobek činí 4 000 jedinců lýkožrouta smrkového. Uzavíratelná nádobka je opět vyrobena z odolného plastu a je opatřena stupnicí v kusech lýkožrouta smrkového a v mililitrech. Stupnice je na nádobku tištěna speciální technologií, zajišťující její trvanlivost.
Odměrné nádobky na kůrovce vznikly díky finanční podpoře PEFC.

Nádobky je možné objednávat prostřednictvím e-mailu: predplatne@lesprace.cz nebo telefonního čísla: 321 679 414; 604 211 171

Ceny nových, větších nádobek:

  • 1ks: 50 Kč
  • 5ks: 45 Kč/kus
  • 10ks: 40kč/kus
  • Nádobka má výšku cca 10 cm a stupnice je kalibrovaná na 100-4 000 kusů brouků.

Ceny jsou uvedeny s DPH a v případě zaslání na dobírku se cena poštovného řídí ceníkem České pošty nebo PPL.

kurovec_odmerky

kurovec_odmerky_2

Ceny menších nádobek:

5 ks: 212 Kč
10 ks: 375 Kč
25 ks: 725 Kč

Nádobka má výšku cca 10 cm a stupnice je kalibrovaná na 100-700 kusů brouků.

KI_odmerne_nadobky_male

Ceny jsou uvedeny s DPH a v případě zaslání na dobírku se cena poštovného řídí ceníkem České pošty nebo PPL.

Srovnání obou typů odměrných nádobek

KI_srovnani_2

 


méně

Kalamitní kůrovcové desatero - stručný a praktický souhrn zásad ochrany lesa proti kůrovcům

Lesní ochranná služba ve spolupráci s dalšími lesnickými subjekty vydala stručné aktuální zásady pro boj s kůrovcovou kalamitou. Kalamitní kůrovcové desatero je souhrnem nejpodstatnějších opatření, podaných ve srozumitelné, stručné formě a reagujících na některá specifika boje s kůrovcem v kalamitním stavu.
 
více

Kůrovcové kalamitní desatero vzniklo z nutnosti oslovit se základními zásadami ochrany lesů co nejširší část populace, zejména drobné vlastníky lesů. V České republice je zhruba 300 tisíc vlastníků lesů a pro zamezení dalšího rozvoje kalamity je a bude jejich reakce zásadní.

I přesto, že je rozvoj kalamity z největší míry zaviněn vlivy počasí je nutné snažit s nepříznivým vývojem bojovat. A informovanost všech vlastníků lesů je základním předpokladem úspěšného boje. Věřím, že informace obsažené v kalamitním kůrovcovém desateru mohou pomoci všem drobným vlastníkům lesů, ale i obcím a státní správě lesů", říká hlavní autor kalamitního kůrovcového desatera, Petr Zahradník z Lesní ochranné služby a spoluautor webové aplikace KŮROVCOVÉ INFO.

ki10

Prioritou a zákonnou povinností všech vlastníků a správců lesů je zamezení rozvoje kůrovcové kalamity. Zásady mohou napomoci ochránit vlastní majetek a majetek sousedících vlastníků, což ukládá zákon o lesích. Kůrovcové desatero není nařízením, ale doporučením, vycházející z dlouhodobých zkušeností lesníků.

Kůrovcové desatero je určeno všem vlastníkům a správcům lesů, obcím, lesnickým firmám a je volně ke stažení na stránkách webu www.silvarium.cz nebo zde.

 


méně
  • Logo_MZe_upr
  • Hlavní partner projektuvls
  •                                LCR logo
  •                               logoakcr
  •                                                    1200px-Stora_Enso.svg
  •                                                    Logo PEFC
  •                                          CM_logo
  •                                          APHA_logo
  •    
  •           
dot