Budeme velice rádi, pokud se do projektu opět zapojí ti, kteří byli registrováni už v předchozích letech (v aplikaci je třeba provést novou registraci). Přivítáme ale také další, nové respondenty. Čím více lesníků se do projektu zapojí, tím větší vypovídací schopnost budou mít výsledky monitoringu. Informace o průběhu rojení mohou být důležitým vodítkem k tomu, jak načasovat jednotlivá obranná opatření. Podstatné bude také vyhodnocení dat z projektu v delším časovém horizontu sledování. Mohlo by ukázat další souvislosti, které zatím po třech letech shromažďování dat nemusí být zcela patrné nebo jednoznačně prokazatelné.

Respondentem aplikace KŮROVCOVÉ INFO se může stát každý, kdo má přístup k odchytům lýkožrouta smrkového, l. severského či l. lesklého do feromonových lapačů. Zapojení je čistě dobrovolné, anonymní a není za něj poskytována žádná finanční odměna.

Sledujte kůrovcovou výstrahu

Zhruba polovina našich smrkových lesů se nachází v důsledku sucha a následné extrémní kůrovcové kalamity již téměř ve stadiu rozpadu. Na zbytku území však ještě není boj s lýkožroutem smrkovým prohrán, naopak je třeba s ním intenzivně bojovat a informace o průběhu rojení mohou být důležitým vodítkem k tomu, jak načasovat jednotlivá obranná opatření. Základní návod pro obranná opatření v podobě „KŮROVCOVÉ VÝSTRAHY" je součástí hlavní strany projektu KŮROVCOVÉ INFO (oranžové okno) a i v letošním roce bude odborníky na ochranu lesa průběžně aktualizován.

Registrace respondenta

Registrace respondenta se provádí pomocí pole „Registrace" v horním menu na hlavní straně www.kurovcoveinfo.cz. Po zaregistrování obdrží respondent potvrzovací e-mail s přihlašovacími údaji, prostřednictvím nichž se může poprvé přihlásit do aplikace (položka v horním menu na hlavní straně – „Přihlášení"). Poté by měl respondent ve svém profilu sám vytvořit odchytová místa (charakterizovat lokalitu, kde se nachází sledovaný lapač). Zde si také zvolí škůdce, kterého na daném místě bude sledovat. V rámci jedné registrace respondenti mohou obsluhovat odchytová místa v různých okresech.

Po vytvoření odchytových míst už nic nebrání tomu, aby se mohla začít vkládat data. Registraci i vkládání dat je možné díky přizpůsobení aplikace pro mobilní zařízení uskutečnit na počítači i na chytrých telefonech nebo tabletech. Odběry se provádí v intervalu 7–10 dnů. S odběry je vhodné začít tak, aby byl podchycen začátek rojení (doporučený termín zahájení je 15. 4.).

Děkujeme za vaše zapojení!

Tým KŮROVCOVÉHO INFA

Vážení respondenti KŮROVCOVÉHO INFA, náročná sezóna sledování aktivity kůrovců 2019 na našem portálu končí.

Dovolte nám, abychom vám poděkovali za Vaše zapojení do projektu, za Vaši práci a čas, vážíme si toho. Celkem vás letos bylo 179, sledovali jste téměř 388 odchytových míst.

Budeme rádi, když se co nejvíce z Vás zapojí i příští rok. Pokud víte o někom z kolegů, koho by mohlo zapojení do projektu zajímat a mohl by rozšířit řady respondentů, předejte mu odkaz na náš portál.

Děkujeme, klidný podzim!

Tým KŮROVCOVÉHO INFA

I v souvislosti s plošným rozvojem kůrovcové kalamity rádi požádali o zpětnou vazbu k projektu Kůrovcové info. Bude rádi za případné návrhy vylepšení rozhraní pro práci respondentů, ale také za návrhy, jak by mělo Kůrovcové info lépe odrážet vývoj kalamity, jak by mohlo být i nadále užitečné pro lesnický provoz a jaké další informace by například mohlo obsahovat. Pište na kontakt@kurovcoveinfo.cz.

Tým KŮROVCOVÉHO INFA

S příchodem podzimu bylo ukončeno sledování rojení lýkožrouta smrkového, l. severského a l. lesklého ve čtvrtém roce trvání projektu KŮROVCOVÉ INFO. Opět přinesl cenné informace o průběhu rojení těchto škůdců. Mírně klesl počet respondentů a počet odchytových míst. Na 16 odchytových místech byly sledovány souběžně i teploty. Jejich vyhodnocení ve vztahu k průběhu rojení bude zveřejněno později. Tvůrci projektu nyní stojí před novými otázkami, jak pokračovat dál. I v současné kůrovcové kalamitě má sledování průběhu rojení svůj smysl. Nelze od něj však očekávat přesné predikce průběhu rojení a intenzity napadení.

Základní údaje

V roce 2019 se do projektu zapojilo 168 respondentů. Respondenti celkem obhospodařovali 366 odchytových míst (u l. smrkového to bylo 307 míst, u l. severského 48 míst a u l. lesklého 11 míst). Celkem bylo v rámci sledování rojení odchyceno 2 358 570 l. smrkových, 181 002 l. severských a 173 320 l. lesklých. Podchyceno bylo 70 okresů, odchyty se neuskutečnily pouze v okresech Břeclav, Frýdek-Místek, Jihlava, Karviná, Ostrava, Tábor a Vyškov. Oficiálně byly odchyty zahájeny na přelomu března a dubna a ukončeny koncem září.

Vlastní průběh rojení – celostátní hodnocení

V roce 2019 byl ojediněle zaznamenán let lýkožrouta smrkového v nejnižších polohách již v posledním březnovém týdnu (zjištění ještě mimo vlastní sledování v rámci projektu KŮROVCOVÉ INFO), avšak vlastní začátek rojení proběhl v druhém dubnovém týdnu (zhruba kolem 10. dubna), a to opět především v nižších nadmořských výškách (cca do 600 m). V 17. týdnu (tedy koncem dubna) pak započalo rojení i ve vyšších nadmořských výškách.

Následovalo však značné ochlazení, které rojení téměř zastavilo, a to bez ohledu na nadmořskou výšku. K opětovnému intenzivnímu rojení došlo ve 21. týdnu, tj. po 20. květnu. Ke kulminaci prvního rojení pak došlo ve 22.–24. týdnu, tj. na přelomu května a června. V následujícím týdnu se již projevilo zřejmě slabší sesterské rojení z generace založené počátkem dubna (nízké teploty v květnu nezastavily vývoj larev pod kůrou). Ve 27. týdnu, tedy počátkem července, se objevilo zřejmě již druhé rojení, avšak po ochlazení v následujícím týdnu (a zřejmě i v důsledku deštivého počasí) došlo k mírnému poklesu intenzity rojení. Velmi intenzivně pak pokračovalo v 30. a 31. týdnu, kdy mohlo jít částečně i o sesterské přerojování. K slabému třetímu rojení (a možná i k částečnému sesterskému přerojování) došlo kolem 36. týdne. Tento průběh byl obdobný ve všech regionech.

Maximální průměrný odchyt na odchytové místo byl dosažen v 16. týdnu v nadmořské výšce 500–599 m, a to cca 7 tis. jedinců, avšak i v ostatních týdnech v různých nadmořských výškách se pohyboval nejčastěji kolem 2 tis. jedinců a pod 1 tis. jedinců klesal pouze výjimečně, a to především v období ochlazení v první polovině května. Nižší průměrné odchyty byly zaznamenány také v nejvyšších nadmořských výškách. Od 21. týdne sice docházelo postupně k mírnému poklesu, ale ten není nijak dramatický, což je do jisté míry překvapivé. Ke zvýšení odchytů došlo na začátku druhého rojení ve 27. týdnu a následné ochlazení a deštivé počasí zapříčinilo mírný pokles. Ke zvýšení průměrných odchytů došlo v 30.–32. týdnu, a to překvapivě ve vyšších polohách. V následujících týdnech byly průměrné odchyty již slabší.

Více méně obdobně probíhalo i rojení dalších dvou sledovaných kůrovců – lýkožrouta severského a l. lesklého. První rojení bylo soustředěno zpravidla do 17. a 18. týdne, k přerojování docházelo nejčastěji ve 22. týdnu (21.–23. týden). Druhé rojení s různou intenzitou bylo zaznamenáno obvykle ve 27. týdnu a se zvýšenou intenzitou probíhalo až do 31.–32. týdne. Průměrná výše odchytů regionálně značně kolísala, zejména u lýkožrouta severského.
Ve Středočeském kraji bylo v průběhu rojivého roku zachyceno na světelné lapače v termínu 20.–24. 4. cca 120 jedinců chroustů, přičemž samci byli k samicím v poměru cca 5 : 1.

Průběh rojení lýkožrouta smrkového v ČR dle nadmořských výšek

Regionální hodnocení průběhu rojení l. smrkového

Na území hlavního města Prahy započalo sledování v 16. týdnu. Jarní rojení kulminovalo ve 21. týdnu a druhé rojení proběhlo ve 27. týdnu. Dále byly výše odchytů již minimální. V jarním rojení dosáhla výše odchytů 3 tis. jedinců, v druhém rojení se pohybovala dle nadmořské výšky v rozmezí 3–8 tis. jedinců.

V Jihočeském kraji započalo sledování ve 14. týdnu. Jarní rojení v nižších polohách kulminovalo v 17.–19. týdnu, ve vyšších polohách pak ve 23. týdnu. V nižších polohách započalo druhé rojení ve 22.–25. týdnu, v některých případech mohlo jít i o intenzivní sesterské přerojování. Ve vyšších polohách došlo k prvnímu rojení teprve ve 22.–23. týdnu, ve 27. došlo k jeho dokončení, příp. k zahájení sesterského rojení. Druhé rojení ve vyšších polohách bylo dokončeno ve 30. a 31. týdnu a ještě ve 36. týdnu došlo zřejmě k intenzivnímu sesterskému přerojování. Průměrná výše odchytů se v období intenzivního letu pohybuje nad 1 tis. jedinců a dosahuje až 6 tis. V období ochlazení je pak řádově ve stovkách jedinců.

V Jihomoravském kraji byly odchyty zahájeny v 16. týdnu. Již v 17 týdnu se objevila první kulminace, která pokračovala po předchozím ochlazení ve 22. týdnu. Ve 27. týdnu započalo druhé rojení, které bylo přerušeno chladnějším počasím a pokračovalo ve 30. a 31. týdnu. Poté již byly odchyty minimální. V některých nadmořských výškách nebylo sledování kontinuální, takže nelze dobře interpretovat. Ve většině případů se průměrná výše odchytů pohybovala mezi 2–4 tis. jedinců, ale často ji přesáhla a dosáhla až výše 10 tis. jedinců.

V Karlovarském kraji bylo sledování zahájeno v 16 týdnu. V 18 týdnu došlo k první kulminaci jarního rojení, které bylo dokončeno ve 23. týdnu. Již ve 27. týdnu však proběhlo ve všech nadmořských výškách druhé rojení s různou intenzitou dle nadmořských výšek. Toto rojení bylo ochlazením přerušeno a bylo dokončeno kolem 31. týdne, kdy mohlo být již provázeno částečně i sesterským přerojováním samic, které se prvně rojily již ve 27. týdnu. Silnější sesterské přerojování ve vyšších polohách proběhlo v 35. a 36. týdnu, kdy v nižších polohách proběhlo již třetí rojení. Průměrná výše odchytů byla nižší než ve většině jiných krajů, pohybovala se v období maximální intenzity rojení mezi 1–2 tis. jedinců, pouze ojediněle výše. Ke konci sledovaného období (35. a 36. týden) se odchyty pohybovaly opět ve výši nad 500 jedinců, přičemž překvapivě byly průměrné odchyty větší ve vyšších nadmořských výškách.

Také v Královéhradeckém kraji bylo sledování zahájeno v 15. týdnu. V 18. týdnu došlo k první kulminaci jarního rojení a po ochlazení bylo dokončeno ve 22. týdnu bez ohledu na nadmořskou výšku. Začátek druhého rojení byl zaznamenán v 30. týdnu. Třetí rojení na sledovaných plochách nebylo zaznamenáno. V nižších nadmořských výškách se průměrné odchyty pohybovaly kolem 1,5 tis. jedinců, maximálně 5 tis. jedinců, ve vyšších nadmořských výškách to byly pouze stovky jedinců. Od 32. týdne byly odchyty minimální.

V Libereckém kraji probíhalo hodnocení průběhu rojení od 15. týdne. V 17. týdnu a částečně i v 18. týdnu bylo zaznamenáno první rojení, které po ochlazení pokračovalo ve 22.–23. týdnu. Ve 25.–28. týdnu probíhalo nevyrovnané rojení, kde se mohlo projevovat jednak sesterské přerojování, jednak i nevýrazný začátek druhého rojení. Rozkolísané odchyty pokračovaly se snižující se intenzitou až do 32., resp. 34. týdne. Pouze výjimečně průměrné odchyty překročily 1 tis. jedinců s maximem ve 22. týdnu s 9 tis. jedinci.

V Moravskoslezském kraji probíhalo sledování průběhu rojení od 16. týdne. V nižších polohách proběhlo první rojení v 18. týdnu, po ochlazení pokračovalo ve 21.–23. týdnu, a to i ve vyšších polohách. Ve 25. týdnu proběhlo pravděpodobně již druhé rojení v nejnižších polohách, kde první rojení proběhlo již v 18. týdnu. Ve 26.–28. týdnu pak probíhalo rojení kontinuálně, projevovaly se dozvuky prvního rojení ve vyšších polohách, sesterského přerojování a dokončování druhého rojení. V 30.–33. týdnu ve vyšších polohách probíhalo dokončování druhého rojení a částečně i sesterského přerojování. Třetí rojení na sledovaných plochách nebylo zaznamenáno. Nejčastěji se průměrná výše odchytů pohybovala v rozpětí 1–3 tis. jedinců, výjimečně dosáhla až hodnoty 6 tis. jedinců. Ke konci letové aktivity byly odchyty minimální.

Sledování v Olomouckém kraji bylo zahájeno v 16. týdnu. V 19. týdnu kulminovalo první rojení v nadmořské výšce 700–799 m, ve vyšších nadmořských výškách pak ve 22. a hlavně 23. týdnu. V ostatních nadmořských výškách bylo první rojení relativně málo výrazné. V nižších nadmořských výškách proběhlo druhé rojení ve 27. týdnu, ve vyšších polohách pak kolem 31. týdne (zde se projevila diskontinuita odběrů, takže nelze přesněji specifikovat). Třetí rojení nebylo zaznamenáno. Průměrná výše odchytů se pohybovala nejčastěji kolem 2 tis., přičemž v nadmořské výšce 400–499 m ve 27. týdnu dosáhla rekordních 18 tis. jedinců (s výjimkou Kraje Vysočina).

Sledování v Pardubickém kraji probíhalo od 15. týdne, kdy byly zaznamenány již vysoké odchyty, které pokračovaly až do 18. týdne. Po mírném poklesu pokračovaly ve zvýšené míře mezi 21.–25. týdnem a se sníženou intenzitou i dále. Ve 29.–31. týdnu mohlo jít již o počátky slabého třetího rojení. Bohužel odchyty nebyly vždy kontinuální, což ovlivňuje vypovídací schopnost hodnocení. Průměrná výše odchytů se pohybovala v rozpětí mezi 1–2 tis. jedinců, v průběhu ochlazení v 19. a 20. týdnu pouze ve stovkách jedinců, později dokonce pouze v desítkách.

V Plzeňském kraji sledování započalo v 15. týdnu, s kulminací jarního rojení v 17. týdnu (částečně i v 18. týdnu), a to i ve vyšších polohách. Rojení pak pokračovalo ve 23.–24. týdnu, v nižších i vyšších polohách. V nižších polohách šlo ve 26. týdnu již o druhé rojení, ve vyšších polohách byl počátek druhého rojení posunut zřejmě o 2–3 týdny, což však kvůli diskontinuitě odběrů nelze přesně specifikovat. Většinou průměrné odchyty nepřekročily 2 tis. jedinců, ale ojediněle, zejména ve vyšších polohách dosáhly i 6 tis. jedinců.

Ve Středočeském kraji probíhalo sledování od 15. týdne, kdy byly zaznamenány již relativně vysoké odchyty. První rojení pak kulminovalo v 17.–18. týdnu, s druhou vlnou ve 22.–23. týdnu (sesterské přerojování a dokončení prvního rojení). V nižších polohách pak proběhlo druhé rojení ve 27. týdnu, ve vyšších ještě bylo zaznamenáno s odstupem cca 3 týdnů (diskontinuita odběrů). Po 36. týdnu bylo zaznamenáno třetí rojení, které skončilo v 38. týdnu. Teprve od 21. týdne průměrná výše odchytů v nižších polohách překračovala 1 tis. jedinců, avšak pouze ojediněle překračovala 2 tis. jedinců. Relativně vysoké odchyty byly zaznamenány ke konci sledování, a to ve 37. a 38. týdnu ve výši zhruba 1 tis. jedinců.

V Ústeckém kraji probíhalo sledování od 16. týdne, přičemž první rojení proběhlo v nižších a středních polohách v 17. týdnu a po poklesu počátkem května pak mezi 22.–28. týdnem ve stejných polohách probíhalo rojení značně rozkolísaně, bez význačného vrcholu. Částečně mohlo jít ještě o dokončování prvního rojení, ale především šlo již o druhé rojení. Ve vyšších polohách nebylo sledování kontinuální, takže je těžko vyhodnotitelné. Tam došlo ke druhému rojení kolem 30. týdne. V nižších polohách bylo v tomto období zaznamenáno sesterské přerojování a možná již zde byl i počátek třetího rojení, které však záhy ustalo a dále nepokračovalo. Výše odchytů v 17. a 18. týdnu a následně ve 22.–28. týdnu se až na výjimky pohybovaly nad 2 tis. jedinců a dosáhly až 5 tis. jedinců. Ve zbývajícím období to byly zpravidla pouze stovky jedinců.

V Kraji Vysočina sledování probíhalo od 15. týdne, kdy byly již zaznamenány vysoké odchyty, které pokračovaly až do 17. týdne - jarní rojení, které společně se sesterským přerojováním pokračovalo ještě ve 22.–24. týdnu. Druhé rojení, relativně slabé, bylo zaznamenáno ve 25.–28. týdnu. Třetí rojení nebylo výrazně zaznamenáno. Sledování probíhalo ve středních polohách, kde v nadmořské výšce 500–599 m byly zaznamenány neuvěřitelně vysoké odchyty v rozpětí 30–100 tis. jedinců, v ostatních nadmořských výškách to byly pouze tisíce.

Ve Zlínském kraji proběhlo sledování od 15. týdne. Průběh rojení neměl výrazné vrcholy, zvýšené odchyty byly zaznamenány v 18. a 19. týdnu, dále pak ve 20.–23. týdnu a v 25. týdnu. I kvůli diskontinuitě odběrů nelze část rojení vyhodnotit. Průměrná výše odchytů dosahovala nejčastěji 2 tis. jedinců, s maximem v 25. týdnu v nadmořské výšce 600–699 m s další rekordní hodnotou 20 tis. jedinců (s výjimkou Kraje Vysočina).

Průměrné odchyty lýkožrouta smrkového v ČR dle nadmořských výšek v rámci jednotlivých týdnů

Rok 2019: pouze dvě dokončené generace, zato vysoké odchyty

V nižších polohách započalo jarní rojení l. smrkového v roce 2019 stejně jako v předchozím roce počátkem dubna, avšak bylo intenzivnější. Bylo ale přerušeno téměř třítýdenní chladnou a deštivou periodou, která výrazně omezila letovou aktivitu lýkožrouta, avšak vývoj larev, které se již pod kůrou nacházely, nebyl zastaven, ale pouze mírně zpomalen. Druhé rojení započalo většinou počátkem července, tak jak tomu bylo i dříve. Ochlazení a deštivé počasí koncem první červencové dekády opět zpomalily průběh rojení. Třetí rojení, ve srovnání s předchozími lety relativně slabé, proběhlo kolem 36. týdne. Neopakoval se tak rok 2018, kdy byla dokončena i třetí generace a zcela výjimečně byla zakládána i čtvrtá generace, příp. brouci třetí generaci nalétali na stromy za účelem zralostního žíru nebo za účelem zazimování.

V mnoha regionech se výrazně zvýšily průměrné odchyty v rámci odchytového místa, které již letos dosahovaly výjimečně i nepředstavitelných desítek tisíc jedinců (maximum 100 tisíc!).

Je nutné si uvědomit, že odchyty ve feromonových lapačích jsou závislé na mnoha faktorech odchytového místa a je třeba takto k výsledkům i přistupovat, jde spíše o trendy než absolutní hodnocení výše odchytů. I přes velké množství odchytových míst výše odchytů ve feromonových lapačích neodpovídá zcela realitě. Mnoho lýkožroutů v současné kalamitě nalétává přímo na stromy a feromonové lapače „ignoruje". Přesto výsledky dávají obecnou informaci o letové aktivitě lýkožrouta smrkového.

Tým KŮROVCOVÉHO INFA