Dovolte nám, abychom především vám, respondentům, poděkovali za vaše zapojení do projektu, za vaši práci a čas, vážíme si toho. Celkem vás letos bylo 180, sledovali jste téměř 490 odchytových míst.

Těší nás, že povědomí o KŮROVCOVÉM INFU se mezi odbornou i laickou veřejností zvyšuje, data byla citována i ve veřejných masmédiích. Výstupy z projektu můžete nadále sledovat na www.kurovcoveinfo.cz a v časopise Lesnická práce.

Doufáme, že i příští rok, který bude pravděpodobně z hlediska aktivity kůrovců ještě náročnější než ten letošní, nám zachováte přízeň a pomůžete sledovat průběh jejich rojení. Na jaře vás budeme opět informovat.

Lesu zdar a kůrovcům zmar!

Otázce zastoupení jednotlivých druhů kůrovců (dříve kůrovcovitých, vzhledem k jejich samostatnému postavení) se věnovala pozornost při vzniku kalamity prakticky vždy, neboť účinné způsoby tlumení gradace jsou u každého druhu poněkud jiné, podobně jako je vzájemně odlišná jejich životní strategie, resp. celá jejich biologie. V posledním období se oproti stavu v minulosti situace dále zkomplikovala, neboť u nás došlo na většině území k expanzivnímu šíření lýkožrouta severského, který se dle dostupných poznatků původně sporadicky vyskytoval pouze na severovýchodě Česka, především v tzv. slezské nížině, kde se později silně rozšířil a začal významně škodit (pro bližší informace lze odkázat především na práce R. Mrkvy). Postup jeho šíření ze slezského „epicentra" je poměrně dobře zdokumentován také prostřednictvím tzv. feromonového monitoringu Lesní ochranné služby, jehož výsledky jsou dlouhodobě publikovány, mimo jiné také v Lesnické práci.

Role lýkožrouta severského
Je nesporné, že během 90. let minulého století došlo k postupnému rozšíření tohoto druhu v nižších polohách celého Slezska a severní a střední Moravy, přičemž zde byl při kontrolách nalézán na napadené hmotě ve velmi významném rozsahu. Lze dokonce uvažovat v tom smyslu, že v předmětné oblasti to byl právě lýkožrout severský, který v suchem oslabených smrkových porostech způsobil jakousi „primární korozi" a predisponoval je tak k následnému poškození větrem a v druhém sledu nastupujícím lýkožroutem smrkovým. Oba druhy se přitom ekologicky vzájemně „dobře doplňují" a v normálních podmínkách si troficky i topicky příliš nekonkurují (lýkožrout smrkový primárně napadá kmenové partie silnějších dimenzí, lýkožrout severský přednostně kolonizuje korunovou část stromů). Komplikovanost ochrany a obrany před tímto lýkožroutem přispívala k nárůstu jeho početnosti zejména v období mimo kůrovcovou kalamitu, kdy se běžně používanými obrannými opatřeními za spolupůsobení příznivých povětrnostních vlivů dařilo ještě úspěšně tlumit rozvoj lýkožrouta smrkového.
Podobnou roli zřejmě tento druh v nedávné minulosti sehrál také v případě počínajícího rozvoje kůrovcové kalamity v prostoru Drahanské vrchoviny a jihovýchodních (spíše pahorkatinných) částí Českomoravské vrchoviny, což bylo také prokázáno jeho četným výskytem na kalamitní hmotě při kontrolách LOS v těchto oblastech. Na některých dílčích lokalitách zde dokonce přitom prakticky dominoval a obsazoval i spodní partie kmenů. Na jiných místech Česka (především v oblasti Čech) však podobná „role" zatím prokázána nebyla.

 Koruny smrků napadené lýkožroutem severským (Morava, Drahanská vrchovina, červenec 2018). Archiv VÚLHM.

Dominantní význam lýkožrouta smrkového
V současnosti v Česku obecně platí, že obrovská kalamita ve smrkových porostech, která se rozvíjí prakticky po celém státě, je kromě zmíněných výjimek dominantně způsobena katastrofálním přemnožením lýkožrouta smrkového. V letech 2017 a 2018 nelze rovněž hovořit ani o větším významu lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), vzhledem k panujícímu suchu však není možno vyloučit, že jeho význam v budoucím roce prudce naroste. Poslední lesnicky významnější „smrkový" druh, lýkožrout menší (Ips amitinus), dokonce zjevně ustupuje a jeho výskyt je nižší i v horských oblastech.
Klíčový význam lýkožrouta smrkového je patrný nejenom při kontrolách vytěžené kalamitní hmoty v porostech či na skládkách (kde zcela převažuje, často v podobě „monocenózy"), ale je zřejmý také podle obrazu poškození smrčin, což je bohužel velmi snadné pozorovat, vzhledem k obrovskému množství stojících napadených (a zpravidla i opuštěných) stromů v lesních porostech, ať již prostřednictvím tzv. rekognoskačních letů, nebo při pozemních „okulárních" šetřeních. Kůrovcové stromy a souše se nalézají v typických kompaktních ohniscích či stále častěji také v souvislých ohraničených plochách velkého rozsahu, není přítomen „difuzní" charakter napadení, typický pro dominantní výskyt lýkožrouta severského. Tím samozřejmě není řečeno, že na kalamitní hmotě, zejména pak v prostoru Moravy a Slezska, není možné lýkožrouta severského dnes najít. Není však většinou dominantní a na mnoha místech dokonce ve srovnání s první polovinou tohoto desetiletí jednoznačně ustupuje. O skutečné dosavadní praktické absenci výskytu na kalamitní hmotě lze hovořit pouze v případě nejzápadnějších částí státu, především Plzeňského a Karlovarského kraje.

Vzhled typického napadení porostní stěny lýkožroutem smrkovým (Morava, Dačicko, červenec 2018). Archiv VÚLHM.

Závěr
Je zcela zřejmé, že současná kůrovcová kalamita (v případě Česka je dnes bohužel na místě hovořit spíše o kůrovcové katastrofě) je způsobena v rozhodující míře gradací lýkožrouta smrkového. Uvedený triviální fakt je potřebné mít na paměti, pokud uvažujeme o příčinách tohoto stavu, stejně jako o možnostech nápravy. Přestože je nesporné, že obrovskou dynamiku přemnožení primárně způsobil nepříznivý chod povětrnostních vlivů, míra zavinění ze strany lidské společnosti prostřednictvím koncepčního i provozního selhání lesního hospodářství je nesmírná (účinná a efektivní ochrana lesa je vždy otázka prevence). Pokud nebude „mobilizační" cestou zjednána maximálním možným způsobem náprava kurzu ve smyslu přísné aplikace dobře známých a minulostí osvědčených způsobů tlumení přemnožení lýkožrouta smrkového (včasná těžba a účinná asanace napadené hmoty u pařezu), je výhled do budoucích let v případě státu s aktuálním zastoupením smrku kolem 50 % zcela tristní, a to v zásadě bez ohledu na vývoj počasí. A veřejnost by o něm měla být pravdivě informována, zejména o jeho hospodářských a environmentálních dopadech (již v letošním roce zřejmě objem vytěžené smrkové kůrovcové hmoty dosáhne v Česku 8–10 mil. m³, celkový objem napadení pak může dosáhnout či překročit roční etát, tj. 15–20 mil. m³ ).

Autoři: Jan Liška, Jan Lubojacký, Miloš Knížek - Lesní ochranná služba VÚLHM, v. v. i.

Princip metody spočívá v naskladnění dříví na netkanou textilii, následném povrchovém ošetření skládky schváleným insekticidem. Poté se skládka netkanou textilií překryje a spojí. V důsledku uzavření dříví pod textilií se významně zvýší účinnost ošetření daná zejména snížením odparem účinné látky, ale i nemožností opustit napadené dříví.

Testování metody proběhlo na skládkách různých velikostí. Pro zakrytí použita netkaná textilie o gramáži 50 g/m² s deklarovanou UV stabilizací, která je určena k zemědělskému použití. Ošetřené dříví bylo ve všech testovaných skládkách silně napadeno kůrovcem. Na žádné skládce nebyl zjištěn pokus o prokousávání fólie a opuštění skládky kůrovci skrze textilii. Pod textilií se nalézali tisíce mrtvých kůrovců, opouštějících ošetřené i neošetřené výřezy. Vyrojující se kůrovci se pokoušeli opět zavrtat pod kůru a velmi rychle hynuli.

Ochrana skládek technologií MERCATA může být v situaci problematického odbytu kůrovcového dříví velmi efektivním nástrojem ochrany lesa. Je velmi jednoduchá, využívá dostupné materiály a lze ji aplikovat téměř bez omezení. Ve srovnání s jinými metodami je také méně nákladná. Odhadované náklady asanace činí 50 Kč/m³ kůrovcového dříví, přičemž lze předpokládat, že s narůstajícím objemem skládky a opakovaným použitím netkané textilie se náklady budou ještě snižovat.

„V současnosti probíhají další testy této metody, ale již nyní lze konstatovat, že metoda je spolehlivá a může významně napomoci v řešení problematiky asanace skládek aktivního kůrovcového dříví, a tedy boji s kůrovcem na celém území naší republiky", říká jeden ze spoluautorů metody Petr Zahradník z Lesní ochranné služby.

Více si o „Ochraně skládek technologií MERCATA" můžete přečíst v článku v LP 7/2017, který tímto poskytujeme ke stažení v elektronické podobě zde.

„Smrky z důvodu sucha ztrácejí svou obranyschopnost a riziko napadení kůrovci kdekoli v porostech stoupá. Proto se lesníci snaží hledat nové metody, jak kůrovcem napadené stromy vyhledávat. Jako perspektivní se jeví využití dronů s instalovanými multispektrálními kamerami,“ říká za KŮROVCOVÉ INFO jeho spoluautor Jan Příhoda.

Ilustrační foto: Společnost SURVIA, s.r.o.

Proto vznikla spolupráce mezi lesníky z projektu KŮROVCOVÉ INFO a společností SURVIA, která v praxi provádí monitoring zdravotního stavu zemědělských plodin. Společnost Survia již dnes dokáže na zemědělských plodinách pomocí multispektrálních kamer hodnotit aktuální stav porostu, (tzn. stav biomasy, úroveň chlorofylu, škody na porostech atd.) výsledkem je aplikační mapa podle které dokáže zemědělec cíleně aplikovat přípravky a hnojiva.

„Vycházejíc z vědeckých studií zaměřených na použití multispektrálních senzorů v lesnictví věříme, že se nám podaří úspěšně detekovat kůrovce v smrku ještě v ranných stádiích napadení. Bezpilotní letadlo osazené multispetrálními senzory se jeví jako několikanásobně levnější a přesnější metoda detekce tohoto hmyzu než klasické pilotované letouny."

Ilustrační foto: Společnost SURVIA, s.r.o.

Smyslem spolupráce je provozní testování těchto metod na lesních porostech se záměrem identifikovat suchem ohrožené (stresované) porosty, které kůrovcům hůře odolávají, ale i vyhledávání napadených stromů v porostech.

Z dosavadních výsledků je patrné, že je možné rozeznat stromy stresované suchem. Včasné identifikování napadených stromů je předmětem analýz získaných dat za delší časové období.

SURVIA, s.r.o.
Společnost SURVIA s.r.o. patří mezi přední společnosti v aplikaci bezpilotních letadel v zemědělství, geodézii a průmyslových aplikací na území České a Slovenské Republiky. Disponuje rozsáhlými zkušenosti jak ve vědě a výzkumu, ale i v praktickém využití. Firma tvoří odborníci z oblasti provozování bezpilotních letadel (disponuje 5 registrovanými letadly a 6 piloty a v průměru ročně realizuje 1000 letových hodin) a odborníci na GIS aplikace v oblasti geodézie, zemědělství a v řadě dalších průmyslových odvětví.